Sázky jsou vysoké a vyvolávají hluboký rozkol. Mìlo by uznání palestinského státu pøedcházet mírovým jednáním, nebo naopak? Jsou Izrael a Palestina na jedno èi druhé pøipraveni? EPTV zjišuje, jaká je situace.

Palestinská státnost: základy nebo kulminace míru?

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/11922065/m003-0306-cs.srt

498 hlasů pro, 88 proti  a 111 se zdrželo hlasování.

Tímto hlasováním vyjádřil EP podporu  palestinské státnosti

a mírovému řešení v podobě dvou států.

Přijaté usnesení je výsledkem  dlouhých a obtížných jednání

mezi politickými rodinami ve sněmovně.

Přijatý text nezavazuje státy,  aby také uznaly stát Palestina.

Někteří europoslanci to však chtěli.

EuroparlTV se sešla  s různými zúčastněnými:

s europoslanci,  zástupci Palestinské samosprávy,

s izraelským velvyslancem, historikem...  Všichni se k této otázce vyjádřili.

Maria Arena je belgická europoslankyně  z frakce socialistů.

Právě její frakce přiměla Parlament,

aby hlasoval o uznání palestinské státnosti.

Dnes vývoj na palestinském území ukazuje,

že možná nepřijde žádné řešení,

že už nebude průchodné  řešení v podobě dvou států.

Musíme proto zastavit to,  co se dnes děje,

a pak přivést jednotlivé aktéry  k vyjednávacímu stolu.

Aby k tomu došlo, je nutné toto uznání.

Myslím, že není jiná možnost,  než uznat státnost

S tímto postojem souhlasí vyslankyně  Palestinské samosprávy v EU.

Podle Leily Shahidové je  uznání palestinské státnosti

Izrael tvrdí, že vyjednává,  ale každý den zakládá další osady.

Na palestinském území je teď  přes půl milionu osad,

700 km dlouhá zeď, a východní Jeruzalém  je úplně obsazený a připojený.

Pokud odmítneme řešení  založené na dvou státech,

pokud dovolíme této vládě  zakládat osady jako doposud,

v jednom státě, kde bude do roku 2020  stejný počet Palestinců jako Izraelců.

Sociální demokraté v EU vyzývají  k bezpodmínečnému uznání Palestiny.

To je nepředstavitelné, pokud má být  na plenárce dostatečná většina.

Po vyjednávání  přijatý text uvádí, že Parlament

v zásadě podporuje palestinský stát  stejně jako řešení v podobě dvou států,

přičemž současně musí znovu začít  mírová jednání.

Skutečné uznání palestinského státu  začíná tam, kde končí mírová jednání

mezi oběma stranami,  protože obě už teď skutečně existují -

Klíčovou podmínkou je  demokratizace obou stran,

které proti sobě stojí při vyjednávání.

Nyní máme demokratický stát, Izrael,

ale proti Izraeli stojí stát,  který nevládne demokraticky.

je proto podpora skutečného přechodu  k demokracii v Palestině.

To jistě znamená izolovat všechny frakce,  které popírají demokratické principy.

Jádrem pro europoslance,  kteří text velkou většinou schválili,

je podpořit obnovení dialogu  mezi Izraelem a Palestinou.

Jak se však na toto poselství dívá  hebrejský stát?

Izraelský vyslanec v EU  má na věc jasný názor.

Nemůžete Palestincům a Izraelcům  vnucovat

své názory zvenčí.  Je mi líto, jsou to dva nezávislé subjekty

Vy chcete, pokud vím,  nebo jak mi to aspoň říkají poslanci,

dotlačit Izraelce a Palestince k tomu,  aby spolu jednali.

Bohužel je ještě víc navzájem oddalujete.

Uznání Palestiny  rozděluje mínění v Izraeli.

Elie Barnavi, historik  a bývalý izraelský velvyslanec ve Francii,

patří ke skupině 800 izraelských  intelektuálů, kteří podepsali petici

na podporu uznání palestinského státu.

Buď bude mezinárodní, vnucené řešení,  nebo žádné.

Má to dva důvody, především  velkou politickou slabost oponentů.

My umíme válčit.  Na válku nepotřebujete politickou sílu.

Válka lidi sjednocuje.  Přivodit mír je jiná věc.

Když se o to premiér Rabin pokusil,  zavraždili ho.

Po Izraelcích a Palestincích  se chtějí věci,

které jsou nesmírně bolestné  a vyvolávají hluboký rozkol.

Hlasování EP možná nemá právní hodnotu,  ale je důležité a velmi symbolické.

Je to jediný prostor, kde je možné vyjádřit  názory všech 28 členských států,

a to není málo.  Reprezentuje půl milionu občanů EU.

Bylo by naprosto nelogické, kdyby EP  neuznal partnera, se kterým spolupracuje.

Já jsem vyslankyně v EU. Koho zastupuji?

tím více budeme pozorovat  tyto strašlivé poměry,

společnost, která je nucena žít společně,  dvě poloviny nucené žít společně,

ale které jsou z povahy věci nerovné -  okupant a okupovaný.

Pokud tedy nebude palestinský stát,  nedojde k oddělení,

nebudou hranice -  pořád ještě nemáme hranici,

což je z hlediska mezinárodního práva  anomálie -,

nadále potrvá tato situace  a bude to konec sionistického projektu.

Po hlasování v EP má vstoupit Rada  bezpečnosti OSN do diplomatického boje

mezi Palestinskou samosprávou  a Izraelem.

Palestina už předložila cestovní mapu  pro trvalý mír.

Pokud bude přijata,  bude mít za cíl nastolení míru v roce 2015

a odchod izraelských vojsk  z okupovaných území do konce roku 2017.