Reforma společné rybolovné politiky má za cíl obnovit populace ryb a ochránit rybářské odvětví. Co si ale myslí samotní pracovníci tohoto odvětví?

Reportáž: Přežijí ryby i rybáři?

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/15698592/M003-0137-CS.srt

Reforma  společné rybářské politiky začala.

První cíl: lovit méně,  aby se obnovily populace ryb.

EuroparlTV natáčela ve Francii  v Boulogne-sur-Mer a zjišťovala situaci.

Jsou 2:30 ráno v severofrancouzském  přístavu Boulogne-sur-Mer.

Hučí tu jen motory rybářských lodí.

Lodě délkou nepřesahují 12 metrů  a vyplouvají za přílivu,

aby nedaleko od pobřeží  spustily až 8 km sítí.

Na palubě lodi Jérémy Florent  se toho ví hodně

rybolovné zóny, množství ryb,  které je povoleno odlovit, i potřebný čas.

totiž jestli jeho děti  budou moci pokračovat v jeho šlépějích.

Politika má rybářství zachránit, ale já  mám pocit, jakoby se nás chtěli zbavit.

Máme to rádi, milujeme moře a svobodu.

Dnes se topíte v administrativním marastu,  samé technické normy a kvóty.

U Lhomelů, stejně jako  u 50 dalších rybářů v Boulogne,

Christophe Lhomel by byl rád,  kdyby se Brusel jejich situací zabýval.

Nikdo z Bruselu za mnou nepřišel  na loď, aby mi řekl:

„Budeme analyzovat, budeme vaši práci  rok sledovat.“

Bude zavedeno povolení s body  a rybářům, kteří předpisy poruší,

Co třeba s rybou, která uvízne v jejich síti,  ale kterou nesmějí lovit?

Kdybych dodržoval předpisy, tak bych  dnes musel vyhodit polovinu platýsů.

- Proč?  - Protože mám 25kg mořského jazyka,

tak mám nárok jen na 30 %  necílových druhů.

Vše, co je v těch dvou krabicích,  bych musel hodit přes palubu.

Nemám pocit, že bych tím  vyprázdnil moře.

Nechám si je, i když to je proti předpisům,  protože už nevyhodím jedinou rybu.

Žena Christopha Lhomela  raději zůstává na břehu.

Podobně jako mnoho žen rybářů  i ona prodává část úlovku na svém stánku.

Do Boulogne dojíždějí i majitelé rybáren  z Paříže. Ryby tu prý jsou levnější.

Na protějším molu  začíná jiný svět, svět trawlerů.

V Boulogne jich je asi 50.  Tento je v opravě.

Ani potom s na moře nevydá.  Loď je na dva týdny v biologické odstávce.

Brusel tak chce dát moři oddech  a podpořit reprodukci ryb.

Systém dočasných odstávek  není podle mě nejšťastnější.

To by se to muselo dělat  po celé Evropě.

Odstavené lodě jsou zčásti dotovány  Evropskou unií.

Aby nedošlo k ohrožení odvětví,  může v přístavu zůstat jen 30 až 35 % lodí.

Když je problém s kvótami,  tak nás nikdo neposlouchá.

Naslouchají jen vědcům,  a to je problém.

Na moři vidíme,  že třeba treska tam je.

Tresky prostě jsou.  My si to nevymýšlíme. Je to tak.

Proč se s námi nejdou přesvědčit  na vlastní oči,

ale raději sedí u počítače  a tvrdí, že to není možné?

Jedním z ukazatelů zdravotního stavu  Boulogne jsou i tyto stoleté loděnice.

I zde pocítili krizi.  Ročně se tu staví méně lodí. Přesto...

V odvětví dnes zůstali  jen profesionálové.

Lidé, kteří si prošli všemi etapami  a kritérii, které loděnice postihly.

Dnes můžeme vidět budoucnost  v lepším světle.

Reforma společné rybářské politiky začala.  Jde o velkou výzvu.

Bude třeba obnovit populace ryb,  chránit rybářské odvětví

a přitom uspokojovat  neustále rostoucí poptávku spotřebitelů.