Válka proti teroru vyhlášená Bushovou administrativou vyvolala rozkol zemí Evropské unie. Byla tehdy Evropa na pokraji zhroucení?

Z historie EU: Válka v Iráku

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/15800307/v001-0018-csx_mf.srt

Válka v Iráku, zahájená 20. března 2003,  se výrazně zapsala do dějin EU.

Po pádu budov Světového obchodního  centra 11. září 2001

a před velkým rozšířením EU  o 10 nových členů 1. května 2004

jen potvrdil neschopnost Evropy  přijmout jednotný postoj

k válce proti teroru  vyhlášené Bushovou administrativou.

Odpovídají europoslanci,  kteří tehdy byli blízko dění.

Parlament byl velkou většinou  proti válce v Iráku.

Jistě, rozdělení bylo patrné  i v Parlamentu,

ale spíš jsme se klonili  k argumentům Francie

než k argumentům jiných stran.  Myslím, že to byl správný postup.

Postoj Německa byl využit  k volebním účelům

bez jakéhokoli pokusu  Američany v této věci nějak ovlivnit.

V předvolebním boji  by se mír nebo válka používat neměly.

Ještě dnes platíme za tehdejší rozkol.

Americký plán vojenského zásahu v Iráku

byl zdůvodněn rizikem,  kterým měly být zbraně -

- údajně i jaderné -  v držení Saddáma Husajna

v regionu již tak destabilizovaném  působením Al-Káidy,

celosvětově obávané organizace  vedené Bin Ládinem.

Saddám Husajn přes všechny své strašlivé  činy neměl s Al-Káidou nic společného.

Bylo jasné, že s Al-Káidou  neměl žádnou spojitost

a nebyl jediný důkaz  o zbraních hromadného ničení.

k rozpoutání války,  která s 11. zářím nijak nesouvisela.

To bylo a nadále je  velké neštěstí.

Spor kolem inspekcí OSN  zkoumajících iráckou výzbroj

jasně ukázal hluboké rozpory Evropanů.

Použití síly by mělo tak vážné následky

pro obyvatele, region  i mezinárodní stabilitu,

že o něm lze uvažovat  jen jako o poslední možnosti.

Koncem ledna  8 evropských předsedů vlád

podepsalo dopis  podporující vojenský zásah USA v Iráku.

5. února se k nim přidalo  dalších deset.

O 9 dnů později proti tomu v New Yorku  vystoupil ministr zahraničí Francie

rezoluce USA, Británie a Španělska  na podporu zásahu.

A nový protest  Francie, Německa a Ruska

před konečným souhlasem USA, Británie,  Španělska a Portugalska na Azorech.

Řecké předsednictví musí 20. března  přiznat neúspěch svých snah

Bylo velmi špatné,  že se Rada ministrů zahraničí

nezačala celou věcí zabývat  mnohem dříve.

Kancléř Schröder učinil prohlášení jedním  směrem, Tony Blair zase jiným,

Měli jsme spojit síly,  to bychom pak mohli Američany ovlivnit.

Spojené království  sehrálo negativní roli

pod vedením Tonyho Blaira,  Bushova nohsleda.

Vyvolalo velkou nedůvěru  mezi vládami a veřejností.

Spor o válku v Iráku  nakonec poškodil

Vzhledem k rozdělení  starého kontinentu

se Atlantická aliance  zásahu v Iráku nezúčastnila.

Teprve po bukurešťském summitu  v roce 2008

se postupně začne zotavovat z období  hlubokých pochybností o sobě samé.