Europoslanci hlasují pro umírněný rozpočet na příští rok, přijímají protikrizový plán a hlasují o prodloužení mateřské dovolené s plným platem na 20 týdnů. Rozhovor s předsedou Parlamentu Buzkem.

Zprávy: rozpočet EU na rok 2011 - nechat krizi za zády - mateřská dovolená

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/15274585/n001-101020-cs.srt

Mateřská dovolená v délce 20 týdnů  jen o vlásek prošla hlasováním v plénu.

Kolik peněz pro EU?  Krizový rozpočet EU na rok 2011.

Nastal čas na první ohlédnutí.  Předseda EP se hodnotí v půli mandátu.

Europoslanci nabízejí řešení  ve čtyřech bodech.

Dobrý den,  vítejte u těchto zpráv EuroparlTV.

20 týdnů pro maminky  a 2 týdny pro tatínky,

takové jsou minimální délky  otcovské a mateřské dovolené

Toto sociální zabezpečení by mohlo  v následujících letech oživit porodnost,

ale členské státy  by musely sáhnout hlouběji do kapsy.

Jen pro Francii návrh představuje  1,3 miliardy eur výdajů navíc.

Reportáž Jima Gibbonse  a Françoise Lamyho.

Po měsících vyjednávání  europoslanci nakonec schválili

prodloužení  mateřské dovolené v EU.

Prosadili jsme mateřskou dovolenou  v délce 20 týdnů,

prosadili jsme také  zachování platu na 100 %,

takže jsme prosadili  ty nejdůležitější pozměňovací návrhy.

Nyní se mateřská dovolená  a její financování v EU liší stát od státu.

Minimum 14 týdnů  bylo stanoveno v roce 1992.

Právě schválená zpráva  jde ještě dál,

počítá totiž s 2 týdny dovolené  pro čerstvé tatínky.

Jenže někteří europoslanci stále  pochybují o přínosech takových opatření.

Státy to nebudou moci zaplatit,  podniky to nebudou moci zaplatit

a v důsledku se tento  nezodpovědný a demagogický nápad

obrátí proti ženám.  Omezí jejích zaměstnanost

a možná také šance  na nalezení nového zaměstnání.

Lobbisté rozdávali  stoupencům návrhu balonky,

a v zasedacím sále bylo hlasování  trochu chaotické a nakonec velmi těsné.

k dosažení cíle sladění  práce a rodiny.

Středeční hlasování  je pouze první etapou.

Mnohé státy již projevily  s návrhem nesouhlas.

a za krize je obtížné  prosadit výdaje navíc.

Hlasování o rozpočtu EU na rok 2011  sice v EP proběhlo,

ale střet s Radou  se již nyní jeví jako velice ostrý.

Hugues Wajnsztok nám představí  hlavní body rozpočtu EU na rok 2011.

Sedmadvacítka se utápí v červených  číslech a EP přijal návrh rozpočtu 2011.

Časy jsou těžké, opatření mimořádná  a navýšení rozpočtu minimální.

Celková suma  dosahuje 130 miliard eur.

Mezi hlavní priority patří mládež, školství,  mobilita, výzkum a inovace.

Rozpočet je v různých bodech zajímavý.  Je úsporný, odpovědný,

varuje se  nepromyšlených výdajů v době,

kdy všechny členské státy  musí šetřit.

Jde tedy o rozumný rozpočet,  není to nic mimořádného, zářivého.

Přesto členské státy  požadují snížení tohoto rozpočtu.

Chtějí na něj vyčlenit 126,5 miliard eur,  tedy přes 3,5 miliardy eur méně.

Škrty by se dotkly pomoci nejchudším  regionům, zemědělství

a mezinárodní pomoci. Europoslanci  by na to přistoupili za jistých podmínek.

Jasně vidíme,  že financování rozpočtu EU

příspěvky z národních rozpočtů  je nyní v politické i finanční slepé uličce.

Je odpovědné odmítat  jakoukoli změnu tohoto systému?

Členské státy a EP zahájí od příštího  týdne dohodovací řízení k nalezení shody.

což je silný signál  členským státům.

Jerzy Buzek ve funkci poprvé bilancuje.  15 měsíců po svém zvolení

předseda EP představil své hodnocení  v osmi bode. Zmínil hlavní otázky

Hovořil jsme s ním  krátce po jeho projevu.

Pane Buzku, dobrý den.  V projevu jste řekl:

„Nejde tu o mě,  ale o vás, europoslance.“

A v prvním bodě jste se věnoval  úspěchům EP za hospodářské krize.

Bude se na vás vzpomínat  jako na předsedu krizového období?

Doufám, že si na mě lidé vzpomenou  jako na předsedu,

který dokázal úspěšně dostat  Evropu z krize.

Doufám,  že v následujících 15 měsících

se podaří oživit naši ekonomiku,  dosáhnout cílů a vytvářet pracovní místa.

Řekl jste, že jedním z vašich poslání  je zaměřit se na solidaritu.

Myslíte, že v Evropě  stále existuje?

Solidarita musí jít ruku v ruce  s odpovědností.

To není nic nového,  ale je dobré to občas připomenout.

Proto potřebujeme  všechna ta úsporná opatření

a musíme promýšlet  strukturální reformy.

Vy jste prvním předsedou  za Lisabonské smlouvy.

Myslíte, že Parlament  je silnější než dříve?

Budete dále bojovat  za tento rozpočet?

Ano, rozpočet EU nám má pomoci  dostat EU z krize.

Musíme peníze vynakládat,  ale tam, kde je to opravdu potřeba.

Peníze potřebujeme, ale musíme se  také ptát na to, co by stála ne-Evropa.

Když nebudeme na úrovni EU investovat,  co to bude občany v celé EU stát?

Poslední otázka. Co je podle vás  v tomto bilancování záporné?

Musíme se přiblížit k občanům,  protože volební účast není dostatečná.

Vloni dosáhla 43 %,  zatímco bychom rádi 50 - 55 %.

Začínáme obnovovat vztahy s národními  parlamenty, to je naše povinnost,

ale musíme také zlepšovat  komunikaci s občany.

Usilujeme o to,  ale výsledky se zatím nedostavují.

EuroparlTV může být  jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout.

A nyní další aktuality  ve zkratce Julie Martinové.

Nová diplomatická služba EU  se rýsuje.

Europoslanci dali ve středu zelenou  jejímu vnitřnímu složení.

Pro šéfku zahraniční politiky Ashtonovou  bude pracovat na 3700 diplomatů.

Nová služba, ale s jakým rozpočtem?  O tom se ještě bude rozhodovat.