Belgický ministr financí Didier Reynders hovoří o novém finančním dohledu EU. Evropská unie podle něj potřebuje jednotný postoj k dani z finančních operací.

Rozhovor: Evropa musí jít vpřed, i když svět nebude následovat

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/15131092/n003-0079-cs.srt

Toto září je dosti rušným měsícem,  alespoň pro finančnictví.

Po roce vyjednávání se konečně podařilo  dosáhnout dohody o finančním dohledu.

Čtyři orgány  mají kontrolovat tři oblasti.

Můžete nám vysvětlit,  jak to bude fungovat?

V první řadě šlo o to,  prosadit myšlenku dohledu,

protože cílem je od 1. ledna  ustavit nové nástroje.

Jde o oblast bankovnictví,  pojišťovnictví a o finanční trhy.

Tyto oblasti budou pod kontrolou  evropských orgánů.

Zatím nejde  o výlučně evropskou kontrolu,

ale spouštíme tím,  skutečnou evropskou kontrolu.

To je ostatně první ponaučení  z finanční krize.

Instituce, které operují po celé Evropě  nebo v mnoha evropských zemích,

budou - alespoň z části - pod kontrolou  orgánů dohledu na evropské úrovni.

Některé z těchto orgánů  mají tzv. systemický charakter.

V případě vážné krize velké banky

se důsledky netýkají  pouze banky a jejích akcionářů a klientů,

ale také jiných bank a klientů, akcionářů  a hospodářství jako celku.

Viděli jsme to na hospodářské a sociální  krizi, jež nás postihla před 2 roky a trvá.

Hodně se mluví  o dani z finančních operací.

Na jedné straně Spojené království,  Španělsko a Švédsko to odmítají,

Švédové dokonce tvrdí, že to zkoušeli,  ale nefungovalo to.

Jaké máte argumenty k prosazení plánu,  který připravila Francie a Německo?

A také Belgie a několik dalších států...

Důležité ale je, co říkají tyto země:  nelze to uskutečnit samostatně.

Když se o to někdo pokoušel sám,  finanční aktivita přešla do jiné země.

Jen pro připomenutí z historie:  Londýnská City existuje jen díky tomu,

že jednoho dne USA zavedly daň  a všechny aktivity přešly do Británie.

Ukazuje se na tom, že podobné opatření  na úrovni jediného státu nemá smysl.

Mnoho států je proti této dani,  ale je tu ještě další problém.

Dejme tomu, že se na dani shodneme.  Co pak ale uděláme s příjmem?

Tu otázku slýchám často. Někdo chce,  aby šel přímo do rozpočtu EU,

další s ním chtějí spravit  národní deficity.

Další zase bojovat  proti změně klimatu.

A mí kolegové z rozvoje tím chtějí  pomoci rozvojovým zemím.

A další říkají, že to mají zavést všichni  a že se to bude řešit na G20.

Měli bychom  s tím v Evropě pokročit,

- i když to neprosadíme mezinárodně...  - V listopadu jedete na G20.

Kdyby se EU shodla na postupu,  ale G20 nikoli?

Právě to navrhujeme.  Některé země G20 s námi souhlasí.

Myslím na Japonsko,  které je tomu nakloněno.

Pokud G20 nebude pro, pokusíme se to  zavést alespoň v EU nebo v eurozóně.

Ale chtěl bych se vrátit k jedné věci.  Nelze mást evropskou veřejnost.

Když nějakou daň  z finančních operací vybereme,

tak vybrané prostředky nelze použít  třikrát nebo čtyřikrát.

Slýchávám v EP,  v Radě i v národních parlamentech,

že tímto příjmem  všechno napravíme -

rozpočet EU, národní rozpočty,  změnu klimatu, rozvoj... Ne.

Můžeme dát na každý z těchto cílů část,  nebo budeme financovat jen jeden.

To je tedy důležité.  A nezapomínejme ani na jiné debaty,

a další druhy daní,  mám na mysli energie.

Poslední téma, otázka přístupu na trh  a alternativní investiční fondy,

Jean-Paul Gauzès se nám svěřil, že do  Didier Reynderse vkládá mnoho nadějí.

Jak na tom jsme?  Dojde k hlasování počátkem října?

Ono to je oboustranné. Já zase spoléhal  na Parlament v dohodě o dohledu.

Všemožně jsme se snažili  dosáhnout této dohody o dohledu.

Nyní zbývají dva problémy. Jak spravovat  fondy soukromého kapitálu?

Právě v této oblasti  musíme přijmout opatření.

Například se  vzrušeně debatuje o tom,

zda povolit investičnímu fondu  odkoupení podniku

a jeho zničení, tedy jeho rozdělení na  části a vybrání jeho pokladny.

Proto je třeba mít pravidla,  která ale zároveň nebudou omezovat

Jsou tu příklady z nedávné doby,  skupiny se dělily pro větší efektivitu.

Je třeba najít rovnováhu  a my to dokážeme.

a k těm, kterou jsou ze zemí  mimo EU.

Na tom pracujeme. Pokusíme se na tom  dohodnout v rámci členských zemí EU.

Není to snadné, ale doufám, že spolu  s Parlamentem a kolegy

dokážeme do října  najít kompromis.

Vzhledem k belgické krizi se říká,  že máte dost času na EU.

Nejste tak trochu na prázdninách?  Cítíte se dobře na evropském pódiu?

Belgičané obecně se cítí dobře  na evropském pódiu.

Patříme k zakládajícím státům EU  a velmi nám na ní záleží.

Je pravda, že od 1. července hodně času  věnuji dokončení několika projektů.

Je to svým způsobem příprava.  Dokážeme-li dojít k dohodě v EU,

Dokončené projekty  jsou vždy příjemnější.