Aby bylo v Evropě možné přijmout rozhodnutí, je třeba vyslyšet všech 28 členských států. Mají však nejmenší země dostatečnou váhu, aby naklonily jazýček ve svůj prospěch?

Malé země EU: Představují pérovou váhu?

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/11793370/v003-0062-cs.srt

Když chceme znát svou hmotnost,  stačí stoupnout si na váhu.

Tak třeba Finsko.  Z hlediska rozlohy vypadá docela velké.

Ale podle politického vlivu  nebo počtu obyvatel je mnohem lehčí.

Evropská unie má nyní 28 členů  a musela vymyslet systém,

který dá každé zemi určitý díl hlasovacích  práv, hlavně podle počtu obyvatel.

Největší země jsou tedy zjevně ve výhodě.  Nebo ne?

Tady se počet křesel  přidělených každé zemi

ale každý europoslanec  pak také zastupuje víc občanů.

Maltský europoslanec tedy zastupuje  80 000 občanů,

Jak v takovém systému obhajují své zájmy  europoslanci z nejmenších zemí?

VoteWatch, organizace,  která zkoumá modely hlasování

v institucích EU,  poskytuje důležité vodítko.

Pro malou zemi je velmi důležité  dobře zvolit, do které bitvy se pustí.

V oblastech, na kterých vám záleží,

můžete získat  podporu větších členských států

výměnou za vaši podporu v jiných  oblastech, na kterých vám tolik nezáleží,

a také klíčové pozice pro europoslance  z vaší země nebo vaše úředníky.

ale pro malé země je stejně podstatné  vytvářet spojenectví.

V takovýchto sálech se scházejí  hlavy vlád a států EU

a přijímají rozhodnutí, která se dotýkají  nás všech. Jak se však přijímají

U nejcitlivějších otázek včetně daní,  obrany nebo změny smluv

což teoreticky znamená,  když se na okamžik odhlédne od tlaku,

který vyvíjejí největší země,  že každá země má stejný hlas.

U všech ostatních rozhodnutí  je nutná kvalifikovaná většina:

Dnes mají největší země  mezi 29 a 27 hlasy,

středně velké země od 14 do 10  a ty nejmenší od 7 do 3.

Od listopadu 2014  se však zavádí nový systém,

dvojitá většina,  a nejen bude muset souhlasit většina států,

ale musí být také zastoupeno  65 % obyvatelstva EU.

To je podle mě výhodné  pro velké i malé členské státy,

ale už ne tolik pro průměrné státy,

které byly zatím zastoupené o něco víc,  než měly být.

Vedle systému hlasování  také střídající se předsednictví Rady

nabízí každé zemi EU, velké i malé,  fantastickou příležitost

zprostředkovat dohody  a nadnést záležitosti národního významu.

Tady má každá země komisaře  s určitým portfoliem.

Toto je klíčem ke strategickým portfoliím  pro nejmenší země EU.

Řecko, která má 15 000 km pobřeží,

tak převzalo rybolovné portfolio od Malty,

která má v tomto sektoru také velké zájmy.

Je zřejmé, že jak se EU rozšiřovala,

rostl počet malých a středně velkých zemí.

Nemají možná velký podíl hlasů,  administrativních zdrojů

a vyjednávací síly,  ale pokud si malé země

počínají dobře,  umí své zájmy v Evropě prosadit.