Řecko může prodat některé své ostrovy nebo třeba Akropoli, aby mělo na splátky svého dluhu. Takto radí německý deník Bild. Řekové však takovou radu nepřijali dobře. Takové a mnohé jiné evropské titulky budou komentovat novináři pozvaní do studia EuroparlT

Co na to tisk: Jak vyřešit problém řeckého dluhu? Prodat Akropoli!

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/13692032/D003-0006-CS.srt

Dobrý den,   vítejte u pořadu Co na to tisk.

O evropském tisku dnes   se mnou budou diskutovat tři kolegové:

Gianni Borsa   z italské tiskové agentury SIR;

řecký spolupracovník   kanálu Deutsche Welle;

a naproti mně Udo Seiwert-Fauti,   korespondent několika německých médií.

Dobrý den,   děkuji, že jste přišli.

Začátkem března   schválila Evropská komise

komerční pěstování   geneticky modifikovaných brambor.

Toto rozhodnutí ukončilo   neoficiální dvanáctileté moratorium

a vyvolalo bouři nevole   i ve sněmovně EP.

V médiích o tom informoval mimo jiné   francouzský deník Le Monde,

evropského úřadu, který vydává   vědecká stanoviska ke GMO.

Deník Le Monde napsal,   že vedoucí panelu EFSA pro GMO

nedávno nastoupila do firmy Syngenta,   která GMO produkuje,

a tato paní měla údajně hodnotit produkty,

Stručně řečeno   je tu možná střet zájmů.

objevil se tento případ střetu zájmů   v tisku ve vaší zemi?

Tento střet zájmů podle mě   jistě je choulostivý problém.

Také si myslím,   že musíme vidět, co je za tím,

v souvislosti s produkcí GMO v Evropě.

Tyto hospodářské zájmy jsou důležité,

ale nesmí převážit nad ochranou   spotřebitele a životního prostředí.

Měli bychom se zabývat jádrem problému,   tím, o co opravdu jde.

Jde o přijetí rozhodnutí   v evropském rámci,

ve kterém musí být prioritou   lidské zdraví.

Až pak můžeme mluvit o dalších věcech.

Slyšeli jste o tom střetu zájmů i v Řecku?

V Řecku je to problém, protože naše   ministryně zemědělství Batzeli,

která mimochodem bývala   europoslankyní tady ve Štrasburku,

To možná vyvolá   další střet s Evropskou komisí.

co se mě týče,   je to jasný případ střetu zájmů.

Vzpomínáte si   na pana Bangemanna z Komise?

nastoupil do španělské   telekomunikační společnosti Telefónica.

Tehdy jsme řekli,   že je to střet zájmů.

Pan Schröder, bývalý německý kancléř,   začal po porážce ve volbách

pracovat pro Nord Stream,   velký projekt ruského prezidenta Putina.

V jeho případě jsme řekli,   že je to jednoznačně střet zájmů.

Takže v tomto případě bych také řekl,   že je to skutečný střet zájmů.

Udo, jak tuto zprávu přijalo Německo?

V Německu se na to díváme   spíše z pohledu spotřebitele.

Když se podívám   na současné trendy v Německu,

je třeba říct,   že většina Němců

protože jsme velmi kritičtí a zaměření   na biopotraviny a zdravou stravu.

I kdyby se v Německu   objevily v obchodech,

nevím,   jestli by si je někdo koupil.

Takže se to nebere z politického   nebo hospodářského hlediska.

ale pokud přijdou do Německa,   musíte nás přesvědčit, ať je kupujeme.

Místo GM potravin si vybíráme   regionální a místní potraviny.

Takový trend v současné době   pozoruji v Německu.

Tyto konkrétní brambory   schválené Evropskou komisí

nejsou určené pro přímou spotřebu,   ale pro průmyslové využití.

mají vlastnosti   zvlášť vhodné pro výrobu papíru.

Tento měsíc byl   na titulních stránkách

také návrh Evropské komise   pro ekonomiku.

Jak víte,   Komise předložila strategii EU 2020,

která má dostat EU z krize.   Nebo v to aspoň doufáme.

Tuto strategii   s velkou dávkou humoru shrnul

Za chvíli to uvidíte.   Je to z deníku Público.

Muž čte v novinách,   že Evropa připravuje protikrizový plán.

Jeho společník u baru se ptá:   „Vážně? Co je to za plán?“

„Budou křičet: ‚Pomoc!‛   ve všech jazycích EU?“

To je ale také problém.   Jak se řekne „pomoc“ v italštině?

My takové věci neříkáme.   Nanejvýš voláme o pomoc, „ aiuto“.

Pokud jde o strategii EU 2020,   o které se v těchto dnech mluví,

všichni se podle mě shodnou na tom,   že nastupuje místo Lisabonské strategie,

která měla téměř nulové výsledky.

se dá vysvětlit   nedostatkem politické vůle

a nedostatkem peněz,   prostředků přidělených na její realizaci.

Strategie EU 2020 bude úspěšná,   pokud se tyto věci vyřeší. Jinak ne.

Pomoc je „voíthia“.   Řecky bychom řekli „voíthia“.

Musím říct,   že této agendě 2020 moc nevěřím.

Jednoznačně je to   pokračování Lisabonské smlouvy.

Všichni víme,   že tyto cíle jsme nesplnili,

takže se zdá,   že jen odkládáme cíle.

- Neudělali jsme...   - Připomeneme divákům,

bylo udělat z EU   nejkonkurenceschopnější oblast světa.

- Víme, že se to nepodařilo.   - Jistě, nedošlo k tomu v roce 2010,

Lisabonskou strategii spustily   sociálnědemokratické vlády,

ale teď máme spíš vlády pravého středu   nebo konzervativní vlády.

Souhlasíte všichni s tím,   že teď je opravdu naléhavé