Máte chuť na steak z klonovaného masa? Blink pátrá po tom, proč se zvířata klonují. U odborníků pak zjišťuje, zda opravdu víme, co se nám dostane na talíř.

A-Z: K jako klonování

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/15550619/J002-0081-CS.srt

Klonování je technika, kdy se vytvoří  kopie živé bytosti z jediné její buňky.

Cílem je zlepšit kvalitu  chovných zvířat.

60 % Evropanů však potraviny  z klonovaných zvířat jíst nechce.

Jedná se o reprodukci zvířat,  ne lidí, ani robotů.

Podíváme se na život klonů  od vzniku až po náš talíř.

Aby vzniklo telátko, tak je obyčejně třeba,  aby býk oplodnil krávu.

Například Margueritta  vznikla v laboratoři INRA,

francouzského Národního institutu  pro zemědělský výzkum.

Stalo se to v tomto přístroji,  v nekonečně malém světě. Podívejte se.

Představme si dvě krávy:  třeba Burger a Cheese.

Abychom naklonovali Burger,  krávu se zvláštními kvalitami,

musíme nejprve získat  její charakteristické informace.

Ty se skrývají v genech  ukrytých v jádrech jejích buněk.

Budeme také potřebovat buňku,  která nám poslouží pro reprodukci.

Z vaječné buňky krávy Cheese  vyjmeme jádro

a spojíme ji s buňkou  z krávy Burger

Nová buňka se pak začne sama dělit  a vzniká embryo,

Jakmile se dostatečně vyvine,  vloží se do krávy Cheese.

A po několika měsících se narodí telátko.  Není to Cheese Burger, ale Burger 2.

Klonování chovných zvířat se v Evropě  provádí v méně než deseti laboratořích.

O výzkum se zajímá  potravinářský průmysl,

který by si tak mohl vybírat  zvířata s nejlepšími geny.

Jedince, kteří dávají nejvíce mléka,  nebo mají kvalitní maso.

Jejich kopírováním  by se vylepšovaly chovy.

Jde o to vytvořit ideální klonované rodiče,  jako bude Burger 2.

Budou určeni pouze k chovu přirozeným  spojením s neklonovanými kusy.

Přímo klonovaná zvířata  tedy jíst nebudeme.

Cílem je produkovat  ten nejlepší dobytek.

Na talíř se nám pak dostanou  až další generace.

Množství proteinů a tuků je stejné.

Takže co do kvality  tam žádný rozdíl není.

USA konzumaci  klonovaných zvířat povolily.

Podle tamního Úřadu pro potraviny  a léčiva není konzumace klonů riziková.

Tak dost! Nemáte právo mě klonovat.  Já nejsem žádné zvíře.

Není to škodlivé,  nemá smysl to zakazovat,

nebo tvrdit, že to je pro spotřebitele  nebezpečné. Tak tomu není.

V EU se konzumace potravin z klonů  nedoporučuje, ale ani nezakazuje.

EP požaduje sledování takových produktů  a jejich jasné označování.

Máme mít možnost volby, zda je budeme  jíst, nebo ne. Je to však problematické.

Klony se v Evropě do řeznictví  asi nedostanou, ale co jejich potomci?

V praxi by bylo možné  označovat klony a také jejich potomky,

ale u druhé, třetí a dalších generací  by to bylo možné jen teoreticky.

V praxi by to bylo velmi obtížné,  až nemožné.

V EU se nepřipravují  žádné steaky z klonovaného masa.

Ale tisíce tun masa se dováží  z USA, Kanady a Argentiny.

V těchto zemích nemají žádné  značení potomků klonovaných zvířat.

Jen připomínám,  že klonovat lidi je přísně zakázáno.