Jedeme do Castile-La-Mancha zjistit, jakou odezvu vyvolalo mezi místními zemědělci a semenářskými závody veto, které nedávno vyslovil Parlament kontroverznímu návrhu Komise o osivech.

SOS: Zachraňte naše osivo

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/11798916/m003-0285-cs.srt

Jedeme z Madridu  do obce Espinosa de Henares

v provincii Guadalajara,  Castile-La-Mancha.

Pěstuje se tu hlavně ječmen, oves, pšenice,  slunečnice a řepka.

Naším cílem je semenářský závod  asi 100 km od hlavního města Španělska.

Setkáme se s výzkumnicí  Maríou Jesús Rojo,

která vytváří osivo určené zemědělcům.

a máme v katalogu odrůdy,  k jejichž vzniku přispěl náš výzkum.

bylo ve Španělsku vypěstováno  300 milionů kg certifikovaného osiva.

Evropská komise chtěla zjednodušit pravidla

ale na plenárce je Evropský parlament  při hlasování zamítl.

Parlament usoudil, že návrh by dal Komisi  příliš velké pravomoci

a nenechal by členským státům  žádný prostor

Podle některých europoslanců  Komise nevyhodnotila,

jaký dopad by navržené předpisy  mohly mít na malé podniky.

José Carlos,  podnikový ředitel produkce,

nám vysvětlil, jak se osivo produkuje.

Vytváříme nové odrůdy,  které necháme registrovat ve Španělsku.

Když projde všemi  oficiálními registračními kontrolami,

což umožňuje účtovat několik let  poplatky za jeho užívání

a vrátí se tak náklady  z hlediska vynaloženého času a peněz.

Tady máme  konečný výsledek celého procesu.

Je zpracovaný a v konečné fázi balení,

kdy se označuje certifikačním štítkem.

měl omezit práva zemědělců  prodávat vlastní osivo.

Nevzpomínám si,  že by v naší rodině byla jiná profese.

Většinou od nich kupuju kompost a osivo.

a těmi z nás, kdo ho mají nebo využívají  ke zvýšení výnosů z půdy.

na registraci odrůdy osiva  jsou kolem 5 000 eur.

Kde je hranice  mezi ochranou malých zemědělců

Je nepřijatelné, že osivo se vyprodukuje

a další den, kdy jde odrůda do prodeje,  zmizí z trhu,

protože si ji všichni vyměňují  a obchodují s ní a přejde na černý trh.

V Madridu jsme byli v zemědělských  odborech a na Ministerstvu zemědělství.

Podporujeme právo zemědělců  rozmnožovat vlastní osivo

a myslíme si, že by se to mělo  za každou cenu obhajovat v EP.

Organizace COAG kritizuje návrh Komise.

Ve Španělsku jsou třeba réva a olivovníky

hodně přizpůsobené  středomořskému klimatu.

Vyžadují specifické podmínky,  které nemají severské země, jak víme.

Podle nás Komise zašla příliš daleko  v homogenizaci regulace.

Odbory drobných zemědělců a rančerů UPA

zdůraznily, že návrh Komise dává  příliš velkou moc velkým podnikům.

Žádný zemědělec teď nebude moct  produkovat vlastní osivo.

Čelí řadě problémů, včetně družstev.

Stanovili,  kdo má právo vytvářet odrůdy osiva,

a chtějí peníze i po zemědělci,  který chce osivo zasít.

To má všechno dopad  na tyto maloobchodní prodejce

a prospívá to velkým podnikům.  Pořád ještě bohužel 3 nebo 4 jsou.

Španělské Ministerstvo zemědělství  považuje návrh za zbytečný.

Vyvolává konflikt,  který se zdál být vyřešený.

Nežádala o to žádná země ani sektor,

přišlo to seshora dolů -  od Komise do členských států.

Další problém bylo napětí spojené  s ekologickou a místní produkcí,

Navržený předpis se toho však dotkl  a vyvolal pochybnosti v těchto sektorech,

a to je jeden z důvodů, proč byl zamítnut.

Jak co nejlépe sladit různé zájmy  členských států,

Zemědělci si nejsou moc vědomi role,  kterou musí hrát ve zlepšování genetiky,

a práce, kterou děláme my, pěstitelé osiva,  je velmi významná.

Zemědělci chtějí nové, produktivnější  odrůdy odolné vůči chorobám.

Musíme zachovat biologickou rozmanitost.

Ne že bych byl nějaký velký zelený aktivista,  ale jsme všichni potřební,

nikdo by neměl mít absolutní moc.  Musí to být vyvážené.

Dejme dohromady odbory,  osivářské asociace, ministerstvo

a hlavně také spotřebitele,  aby to probrali a řekli si:

není to tak,  že vy jako zemědělec máte všechna práva,

mám je i já jako producent osiva,  a tento pán, a koncový spotřebitel.

Španělsko zaostává, není tu žádný výzkum,  protože na něj nikdo nechce dávat peníze.

Co bude teď, když EP zamítl návrh Komise?

Po procesu spolurozhodování  je míč na straně Rady.

aby předložila řadu pozměňovacích návrhů.

Malé zemědělce, které živí dejme tomu  200 až 300 hektarů,

Julian doufá, že předpisy se nezmění

a že budou ochráněni drobní zemědělci  jako on a jeho předci,

který strávili celý život prací na poli.