Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova poukazuje na to, že k humanitárním a bezpečnostním otázkám patří i problém ničení kulturních památek a nedostatečného vzdělávání uprchlíků.

Kulturní rozmanitost je klíčem k překonání krize

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/12099336/n003-0369-cs.srt

Prastará města Aleppo a Palmýra  jsou jen dva příklady.

Kvůli ničení kulturních artefaktů  a obchodu s uměním na Blízkém východě

Pro Irinu Bokovovou,  generální ředitelku UNESCO,

jsou mezikulturní dialog a vzdělání  klíčovými pro dosažení

udržitelného řešení toku uprchlíků  a zastavení postupu Daeš – ISIL.

Irino Bokovová, dobrý den.  Vítejte v Parlamentu.

Když vidíte, jak se zachází s těmi  několika stovkami tisíců, 160 000 uprchlíků,

že se státy EU nemohou mezi sebou  dohodnout, co si o tom myslíte?

Můžeme ještě v Evropě mluvit  o mezikulturním dialogu?

Myslím, že téma  kulturní rozmanitosti a soužití

se vynoří v plné síle opět po této krizi,  po této uprchlické tragédii,

protože jde o toleranci,  vzájemné porozumění, respekt,

o to, jak žít v demokratických  společnostech a respektovat druhé.

A o to, jak žít jako sousedé,  to je to nejtěžší.

Když je pro 28 členských států velmi obtížné

dohodnout se na rozdělení zhruba  160 000 uprchlíků.

Pro mě není snadné to posuzovat,  protože to je evropská debata.

Má to mnoho aspektů.  Právních i jiných.

Z politického hlediska jde samozřejmě  o různé úrovně vývoje.

Věřím, že lidský, humanitární přístup  je v souladu s evropským duchem.

Je to přístup, který podporuje  vymáhání demokracie

a podporuje a respektuje  lidskou důstojnost.

Myslím, že Evropa je ve světě jedinečná tím,

že jasně hlásá hodnoty  a podporu pro uprchlíky.

Zůstaneme u situace  uprchlíků na Blízkém východě.

Jak může reagovat UNESCO?  Nemá vojáky, které by tam vyslalo.

Máte jiné zbraně, říkejme tomu tak.

bylo začlenit tuto debatu  o ničení kulturního dědictví

do debaty o humanitárních  a bezpečnostních otázkách.

Zpočátku to nebylo snadné,  ale nyní se chápe,

že nemůžeme volit mezi  humanitárními otázkami a ničením.

Buď podporujeme obyvatelstvo,  nebo podporujeme ničení.

Protože je to součást lidské povahy.  Je to součást jejich identity.

Hovořila jste o této rozmanitosti,  o tom, že je důležité přinést vzdělávání

do uprchlických táborů,  ať už v Turecku nebo v Libanonu,

aby tito lidé pochopili svoji historii.  Co pro to můžete udělat?

To je myslím zásadní. Je klíčové zahrnout  vzdělávání do všech humanitárních akcí.

Bohužel víme, že na vzdělávání jsou  vyčleněna pouze 2 % humanitární pomoci.

A vidíme – byla jsem  v Jordánsku, Iráku, Libanonu...

protože převážná většina těchto dětí  nechodí do školy už 5 let.

Takže pro Sýrii, pro Irák,  to může být ztracená generace,

protože bez vzdělání, bez dovedností,

nenajdou práci nebo se nezačlení  do společnosti. Budou na jejím okraji.

Poslední otázka. Jak reagovat  na nelegální obchod s uměním?

Mluvila jste o Daeš, o an-Nusrá,  nejsou ale jediní.

Je jasné, že v Sýrii je do nelegálního  obchodu zapojen i Bašár al-Asad.

Jak chcete s tímto obchodem skoncovat?

Spolupracovali jsme s Radou bezpečnosti.

Letos 12. února přijala  nesmírně důležitou rezoluci 2199,

v níž ukládá  UNESCO a Interpolu povinnost

spolupracovat s partnery  a sousedními zeměmi,

aby se ukončil nelegální obchod  s kulturními artefakty, jímž se financuje extremismus.

Vytvořili jsme platformu  a dále na ní pracujeme,

v jejímž rámci Interpol  a Světová celní organizace

vysílá odborníky přímo na místo,  aby spolupracovali s danými zeměmi.

aby zrevidovaly své právní předpisy  a aby kladly větší důraz na pravidla dovozu,

protože to není jen otázka vývozu,  ale také dovozu

kulturních artefaktů ze Sýrie a Iráku,  s nimiž se obchoduje nezákonně.