Americké univerzity přetahují špičky evropské vědy díky zajímavějším platům a lepším možnostem kariérního růstu. Přinášíme svědectví dvou italských fyziků pracujících ve výzkumném středisku CERN.

Reportáž: Únik mozků

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/14936143/m003-0075-cs.srt

Evropa přichází kvůli podfinancování  o své nejvíce kvalifikované zaměstnance.

Podle europoslanců  je třeba podpořit výzkum,

EuroparlTV natáčela v Evropské  organizaci pro jaderný výzkum v Ženevě.

Toto výzkumné centrum přitahuje  přední fyziky nejen z Evropy.

Spolupracují tu  nejlepší mozky světa.

Jsme v CERNu,  Evropské organizaci pro jaderný výzkum.

Tato mezinárodní laboratoř se nachází  na hranicích Švýcarska a Francie.

Ital Alessio Bonato  sem nastoupil před dvěma roky.

Ve svých 29 letech má doktorát  z hamburské univerzity v Německu.

Jeho výzkum v CERNu  platí Hopkinsova univerzita v USA.

Nehledal jsem nutně  americkou univerzitu.

nabídka byla lákavá  a jde o prestižní univerzitu.

a také spolupracovala s Američany,  s bostonským MIT.

Rozhodla se ale přejít zpět ke smlouvě  s univerzitou v italském Turíně.

Oba vědci pracují s největším  urychlovačem částic na světě.

Zde se zkoumají srážky částic  urychlených na velmi vysoké rychlosti.

Cíl je ambiciózní: znovu vyvolat  Velký třesk a objevit původ hmoty.

Alessiho výzkum dodá lesku  americké vědě,

Patří k několika málo Italům,  kteří obdrželi výzkumný grant

v rámci vládního programu  ke zvrácení trendu odlivu mozků.

Financují se jím výzkumné projekty  mladých s 3letou zkušeností v zahraničí.

Smlouvu je možné prodloužit až na 6 let.

a zároveň pokračovala  ve výzkumu v CERNu.

Roberta i Alessio  mají podobné vzdělání.

Oba mají zkušenost s univerzitami  v USA. Co si myslí o italském systému?

V Itálii  ten systém někdy nefunguje,

protože často bývá do skupiny vybrán  synáček nebo vnouček někoho,

komu je třeba se zalíbit.  To by se v USA nestalo,

protože tam se financování skupiny  odvíjí o jejích výsledků.

V Itálii je jiná situace. Abyste práci získal,  musíte projít výběrovým řízením.

Americké univerzity  mají jistě volnější ruce,

hlavně proto, že mají více prostředků  a mohou s nimi svobodněji nakládat.

Financování mění charakter výuky,  ne její kvalitu,

který je v CERNu na exkurzi  se skupinou studentů.

Představují 10 %  všech zaměstnanců.

Nyní jsou 3 ze 4 projektů,  které v CERNu běží, pod vedením Italů.

Zkušenosti jsou italské,  ale prostředky jdou často z ciziny.

Prostředky jsou  pochopitelně omezené.

Dnes jen obtížně nabízíme  granty na výzkumné projekty,

dvouleté smlouvy pro mladé  po složení doktorátu.

Itálie dává na výzkum  1,1 % svého HDP.

To je mnohem méně než 3% cíl  stanovený Evropskou komisí,

díky kterému se má zlepšit  konkurenceschopnost EU ve světě.

Podle některých vědců jsou italské  platy pod úrovní evropských standardů

Itálie proto mozky ztrácí  a nové z ciziny nezískává.

Jen minimum zahraničních výzkumníků  nebo vědců chce pracovat v Itálii,

ať už krátkodobě,  nebo dlouhodobě.

Myslím, že to je hlavně proto,  že naše nabídky nejsou finančně lákavé,

ne proto,  že bychom tu neměli dobré týmy.

Alessio se rozhodl, že se do Itálie nevrátí.  Raději bude pracovat v cizině

za lepší plat  a s lepšími možnostmi kariérního růstu.

Rád pracuji, cestuji, zkrátka žiji na  různých místech a získávám zkušenosti.

Po rodné zemi se mi nestýská  a mám díky tomu víc příležitostí.