V druhé polovině 20. století rozdělila hlavní města Německa i Kypru zeď. V roce 2009 Berlíňané slaví 20. výročí pádu zdi, ale v Nikósii nadále stojí. EuroparlTV se vydala na Kypr, aby zdokumentovala, jak se za zdí žije a jak složitá jsou diplomatická jedn

Reportáž: Zeď v Nikósii dále přetrvává

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/15031018/M003-0009-CS.srt

při 20. výročí pádu zdi berlínské?

Vypravili jsme se na Kypr,   který je od roku 1974 rozdělený

mezi kyperské Řeky na jihu   a kyperské Turky na severu.

Nikosijská zeď je   každodenní připomínkou napjaté situace,

Toto byla televizní místnost,   pod ní vidíte garáž,

to je knihovna, tatínkova pracovna,   a tady byl hlavní vchod.

Můj pokoj byl vzadu   a měli jsme vzadu velký dvůr.

Loizos Afxentiou stojí před domovem   svého dětství, nyní zcela opuštěným.

Jako desetitisíce jiných Kypřanů   musel v roce 1974 po vpádu Turecka

uprchnout z rodné Famagusty   na severu Kypru.

Loizos riskuje, toto je dnes   vojenská zóna pod kontrolou Turecka.

V roce 2006 tady   při rozhovoru pro švédskou televizi

Loizose zatkla   severokyperská tajná policie.

Nedal se však zastrašit.   Naděje, že získá dům zpět, je silnější.

Mám dva chlapce, je jim 10 a 12 let,   a oba se chtějí vrátit do tohoto domu.

Jsou tak vychovaní a doufáme,   že se nám to jednoho dne podaří,

Další čtvrť Famagusty, Varošu   o rozloze několika čtverečních kilometrů,

Stejný osud jako Loizos   mají desetitisíce Kypřanů.

Turecká invaze způsobila   hromadný odchod 200 000 Kypřanů.

Obě části Kypru odděluje   nárazníková zóna - zelená linie OSN.

Kyperští Řeci našli útočiště na jihu,

Zelená linie dělí na dvě části   hlavní město Nikósii.

I po 35 letech   jsou stále patrné známky boje.

Nikósie je poslední   rozdělené hlavní město v EU.

Doufám, že v blízké budoucnosti   se lidé budou do Nikósie jezdit dívat

ale také na město,   kterému se podařilo překonat rozkol

V roce 2008 byla zpřístupněna   oběma komunitám i turistům

známá ulice Ledra,   hlavní obchodní třída v centru.

Pro přechod hranice stačí   pas nebo občanský průkaz.

Dřív bylo možné vidět druhou stranu   jen přes malé okénko.

Tato malá vítězství by neměla   zakrývat přetrvávající napětí

mezi prezidentem Kypru   Dimitrisem Christofiasem

a vůdcem kyperských Turků   Mehmetem Alim Talatem.

Příčinou je 42 000 tureckých vojáků   rozmístěných na severu Kypru.

Odstrašující síla, kvůli které musí   prezident Christofias jednat s Ankarou.

Tato země přivedla   160 000 osídlenců z turecké Anatólie,

přičemž kyperských Turků   je jen 85 000.

Jistě si umíte představit,   jak velký má vliv.

Ještě však není vše ztraceno.   Kyperští Turci si přejí lepší vztahy

V roce 2004 bylo 65 % kyperských Turků   pro projekt sjednocení

navržený OSN -   Annanův plán, který odmítla řecká strana.

Tisíce kyperských Turků každý den   překračují hranici na cestě do práce.

Sener Excil, generální tajemník   Svazu tureckých učitelů na Kypru,

vystupuje v rozhlasových pořadech,   které jsou pro sjednocení.

Turecko ovládá sever ostrova,   špatně se tam žije.

Vyhrožují nám.   Kyperští Turci jsou sekulární,

ale Turecko nám vnucuje   fundamentalistický sunnitský islám.

Kypřané každý rok   deklarují své právo žít společně.

Při protiokupačním pochodu tato   europoslankyně z Morfu na severu země

žádá,   aby se dodržovalo mezinárodní právo

a byla ukončena   turecká vojenská okupace.

zemi, kde vládne   bezpečnost, svoboda a spravedlnost.

ke stavu vyjednávání   mezi EU a Tureckem.