Nejhorší havárie v jaderné elektrárně, jakou kdy svět poznal, změnila chod evropské historie. EuroparlTV se ohlíží zpět za černobylskou havárií z dubna 1986.

Historie: Černobylská jaderná havárie

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/15962871/v001-0020-cs_mf.srt

ČERNOBYLSKÁ JADERNÁ HAVÁRIE  26. DUBNA 1986

Uprostřed noci,  v 01:23 místního času,

došlo ke dvěma výbuchům na 4. reaktoru  černobylské jaderné elektrárny na Ukrajině.

Nezdařilo se řízené  experimentální odstavení reaktoru.

Následovala jaderná katastrofa,  jaká neměla obdoby.

Výbuch uvolnil horní kryt reaktoru,  který váží přes tisíc tun.

Protože elektrárna nemá zpevněný plášť,  jádro reaktoru je volné.

a vychrlí do ovzduší  tuny vysoce radioaktivního materiálu.

Nehoda se vysvětluje  selháním lidského faktoru,

neúčinnou správou a konstrukčními vadami  reaktoru typu RBMK.

Viděli jsme to  jako selhání komunistického systému.

Všichni věděli,  že sovětské elektrárny a zařízení obecně

jsou ve velmi špatném stavu,  včetně jaderných elektráren.

Byl to také důkaz,  předzvěst konce komunistického režimu.

Nebyli schopní řídit ekonomiku,  jaderné elektrárny, prostě nic.

Ano, ale i tehdy se samozřejmě vědělo,

že k vážným nehodám došlo  i v německých elektrárnách.

Vzpomeňte si na závažné závady v Biblisu,  kde málem došlo k nejhoršímu.

Takže nešlo říct:  „Tohle se může stát jen v Rusku.“

U elektrárny je radiace tak vysoká,  že pracovníci umírají do několika minut.

Tisíce „likvidátorů“  jsou vystavení dávkám radiace,

o kterých teď víme,  že jsou v krátké době smrtelné.

Sovětský svaz poslal lidi  hasit požár v Černobylu,

aniž by přijal bezpečnostní opatření.

Sousední město Pripjať je evakuováno  až 36 hodin po nehodě.

Obyvatelé netuší,  že byli vystaveni smrtelné dávce radiace.

V následujících týdnech se vznáší  nad velkou částí Evropy radioaktivní mrak.

Až 2 000 km daleko, v Turecku,  dojde k nárůstu rakoviny štítné žlázy.

Okruh 30 km kolem elektrárny  je vyhlášen za zakázanou zónu

a zůstane neobyvatelný po řadu generací.

V celé Evropě se po nehodě  veřejné mínění obrátilo proti jaderné energii

a posílilo Zelené jako politickou sílu.

Černobyl byl pro mě důležitý,  pochopil jsem,

že se všechno točí kolem energetiky  a kolem jaderné energie.

Dobře si vzpomínám, že mě to přimělo

víc se zapojit do environmentálního hnutí.

26 let po Černobylu je v Evropě v provozu  196 jaderných reaktorů.

11 reaktorů, všechny v Rusku, je  stejného typu jako reaktor č. 4 v Černobylu.