Novinářky periodik La Tribune a La Libre Belgique s námi probírají nejzajímavější události tohoto týdne. Mimo jiné také fakt, že čínští novináři neměli na summit EU-Čína přístup, což vyvolalo bouřlivou reakci médií.

Co na to tisk: EU a svět

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/15268361/d003-0012-cs.srt

Dobrý den, vítejte u pořadu  Co na to tisk na EuroparlTV.

bude Čína, Brazílie a terorismus, vše  se objevilo v titulcích evropských novin.

Zprávy budou komentovat  Caroline Grassová z EuroparlTV,

a dva hosté, Sabine Verhestová  z La Libre Belgique,

a Florence Autretová  bruselská dopisovatelka La Tribune.

Tímto oběma děkuji,  že přijaly naše pozvání do studia.

Čína na několik dnů obsadila  titulní stránky.

Bylo to díky mezinárodnímu summitu  EU-Asie v Bruselu.

Přijel i čínský premiér  Wen Ťia-pao.

Hodně se mluvilo o obchodě,  o lidských právech

Evropané žádali čínského obra  o posílení měny,

aby již evropské vývozy do Číny  nebyly v nevýhodě.

Wen Ťia-paa to trochu rozzlobilo,  a požádal, aby takový tlak na Čínu ustal.

Krátce řečeno, Wen Ťia-pao požádal  o čas a flexibilitu.

A v Bruselu není vůbec jisté,  jestli požadavek padl na úrodnou půdu.

Jedno je jisté. Premiér Číny, jejíž  ekonomika je v plném růstu,

kde s premiérem Papandreuem  podepsal dohody,

mimo jiné i o odkupu  části řeckého dluhu.

Řecko na oplátku souhlasilo  s uvolněním koncesí na některé přístavy,

včetně přístavu Piraeus, největšího  přístavu ve Středomoří, Číně.

Tisk nenechal tento „vpád“  Číny do Evropy bez povšimnutí.

Daily Telegraph použil titulek  „Nová hedvábná cesta do Evropy“.

A francouzský  zpravodajský web Mediapart

to ironicky shrnul:  „Čína kupuje Řecko“.

Čína tedy posouvá své pěšce dále  do Evropy. Nějaký komentář Florence?

Záleží na úhlu pohledu,  jestli si z Řecka udělají trojského koně.

Byly by to Trojské války naruby,  Asiaté by vpadli na náš kontinent.

A můžeme trochu zaprovokovat:  když Čína bude mít 15 % řeckého dluhu,

možná budou mít své křeslo v Ecofinu?  Nebyl by to pro země EU problém?

Záleží na úhlu pohledu. Také si můžeme  říct, že Čínský růst prospívá všem.

Silný jüan je jistě  problémem pro náš vývoz,

ale také významně snižuje  náklady na naše dovozy.

Obchodní deficit zemí jako Francie, který  se stále prohlubuje, by byl mnohem horší,

kdyby jüan posílili o 10 - 15 %,  protože to by snížilo naši kupní sílu.

Proto si myslím,  že pravda je na obou stranách,

jak na straně Číny,  tak na straně Evropy.

před pár měsíci,  za plné řecké krize,

do Atén přijeli  s obchodními návrhy Turci.

Navrhovali řeckým přátelům  těsnější spolupráci.

Možná z toho něco bude, možná ne.  Sabine.

Ohledně turecké přítomnosti v Řecku  je třeba říct, že by jen prospěla.

A když to Řecku umožní  ušetřit na zbraních a obraně

a dát ty peníze do sociální oblasti,  pak je to jen přínosné.

Summit EU-Asie poznamenaly  také obavy novinářů

během tohoto týdne summitu.  O co šlo, Florence?

Na závěr summitu EU-Čína  se měla konat tisková konference.

Čína však požádala  Radu ministrů,

aby zakázala vstup čínským novinářům,  jejichž přítomnost byla nežádoucí,

přestože měli platnou akreditaci  u evropských institucí.

A co je horší, v první reakci  tiskové oddělení Rady souhlasilo,

takže akreditovaný čínský novinář  byl vyprovozen a stěžoval si.

Instituce pak změnily postoj a prohlásily,  že všichni mají právo na vstup.

A Čína, když viděla, že v Bruselu  se svými metodami neuspěje,

celou tiskovou konferenci  jednoduše zrušila.

Něco podobného se přihodilo  v Parlamentu s Ruskem.

Dalším velkým tématem evropských zpráv  bylo varování před terorismem.

Vydaly jej USA pro Evropu  počátkem října.

To varování  vyvolalo v Evropě reakce.

Bylo to poprvé, co USA vydaly varování  týkající se celé Evropy.

Toto jednostranné varování  vyvolalo značné reakce EU.

Německý ministr vnitra  Thomas de Maizière prohlásil,

že použitý způsob ohlášení  přispěl k šíření strachu.

Belgie se také snažila varování zlehčit,  obávala se psychózy občanů.

Britové a Švédové  to však vzali vážně.

Média hovořila o skutečných  a blížících se hrozbách

a vlády doporučovaly  ještě zvýšit stupeň ohrožení.

položily otázku  po medializaci hrozby.

jestli ta hrozba byla skutečná,  podložená a nebezpečná.

- Už se to dnes ví?  - Dnes víme, že jde o globální hrozbu.

ale je do toho zapojeno  25 mladých evropských džihádistů,

kteří se odjeli trénovat  do Afghánistánu a Pákistánu

a měli se do Evropy vrátit  k uskutečnění činů.

Potíž je, že mají evropské pasy,  takže se budou obtížně odhalovat.

Událo se to na posledním zasedání  Rady ministrů vnitra 7. října.

zástupkyni ministerstva pro vnitřní  bezpečnost USA. Varování je problémem.

Podle odborníků je samotný strach  z útoků vítězstvím Al-Káidy.

si myslí, že vojáci,  kteří hlídkují pod Eiffelovkou,

viděli jsme to v televizi  a také v tisku,

představují jen reklamu  pro Al-Káidu.

Otázka na naše hosty.  Byla prevence na místě?

Bylo nutné varování vydávat?  Florence.

Nedokážu tu provést expertízu  hrozby terorismu v Evropě.

Vidím však, že jde o věčný problém  nezávislosti na USA v oblasti bezpečnosti.

Již přes 50 let  na nich zcela závisíme.

A dnes, za hrozby terorismu,  tomu není jinak.

V oblasti tajných služeb  jsme jasně pozadu za USA.