V roce 1962 Evropané společně organizují své zemědělství. Zavádějí SZP, společnou zemědělskou politiku. Jejím cílem bylo Evropě zajistit soběstačnost v oblasti zemědělské produkce. Přinášíme stručný přehled vývoje nejstarší evropské politiky.

Už vím proč: Již žádný hladomor v Evropě

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/15066942/j003-0018-cs.srt

Ahoj! Vítejte u pořadu  Už vím proč.

Krátce se podíváme  do dějin nejstarší evropské politiky,

tzv. SZP,  společné zemědělské politiky.

Tak jdeme na to. V roce 1945  v Evropě končí válka, hlad ale trvá dál.

Ještě po několik let má většina  evropských zemí potíže nasytit lid.

Před obchody  jsou nekonečné fronty na brambory.

V roce 1957 se 6 evropských zemí  rozhodlo společně spravovat zemědělství.

Jde o významnou kapitolu  Římské smlouvy.

Evropa se rozhodla  podporovat příjmy zemědělců

a garantovat ceny  zemědělských produktů na trhu.

Cílem bylo zemědělství zmodernizovat  a umožnit Evropanům samozásobení

V roce 1950  prý jeden zemědělec živil 15 lidí.

V roce 1962 šest evropských zemí  spouští SZP,

Evropa pomáhá zemědělcům,  aby byli produktivnější,

dokonce je vybízí,  aby prodávali do sousedních zemí.

Hranice mizí  a vzniká velký jednotný trh.

Na tomto trhu  se produkty volně pohybují.

Na hranicích nejsou daněny  a prodávají se všude za stejnou cenu.

Navíc Evropa chrání svůj vnitřní trh  zdaněním zahraničních produktů.

Evropa byla v roce 1960 soběstačná  jen co do cukru, vepřového a mléka.

O 10 let později dokáže pokrýt  všechny své potřeby

a přebytky prodává  do celého světa. Slušný výsledek.

Systém SZP je tak účinný,  že Evropané vyrábějí příliš.

V 70. letech se úroda  hromadí ve skladech

a Evropanům se nedaří  vše upotřebit

Evropa se přitom zařadila  mezi největší zemědělské vývozce světa.

Stále více zatěžuje rozpočet EU,  a vyžádá si proto hluboké reformy.

Jak ji změnit? Na to se podíváme  v příštím Už vím proč. Mějte se!