Jsou jejich role a pravomoci srovnatelné? EuroparlTV sledovala činnost zástupců z obou stran velké louže.

Tady a tam: Parlament ve Štrasburku, Kongres ve Washingtonu

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/11987489/m003-0304-csx.srt

Hodně se mluví o mimořádném vztahu  mezi USA a Evropou,

o Transatlantickém partnerství,  s nímž nás nikdo nepřemůže.

Klíčovou roli hrají  zákonodárci na obou stranách.

Evropský parlament zde,  obě komory Kongresu ve Washingtonu.

Reportáž se vydala za velkou louži,  aby je porovnala.

Spletitou situaci nám vysvětlí dva politici

Erik Paulsen, republikán z Minnesoty,  7 let člen Kongresu;

Němec Bernd Lange  z frakce Socialistů a demokratů,

poprvé zvolený europoslancem v roce 1994;

a historik Vincent Morelli  z Výzkumné služby amerického Kongresu.

Neřekl bych,  že jejich pravomoci se zásadně liší,

obě jsou to jedinečné instituce  se silnými i slabými stránkami.

Ale drobné rozdíly ovlivňují,  co která instituce může udělat a navrhnout.

Kongres vstal z popela války za nezávislost  v 70. letech 18. století.

Dnes jeho oběma komorám -  Sněmovně reprezentantů se 435 členy

a Senátu se 100 členy -,  dominuje Republikánská strana,

což komplikuje snahy demokratického  prezidenta Baracka Obamy.

Evropský parlament tvoří jedna komora,

která povstala z popela 2. světové války.

Má sedm hlavních politických skupin  z 28 členských států EU.

Dominuje v ní pravý střed,  střed a levý střed.

Kongres: federální rozpočet,  zahraniční politika, výběr daní,

jmenování do nejvyšších funkcí  a odvolání prezidenta.

Evropský parlament má spolurozhodovací  a blokovací pravomoci

u rozpočtu, volby Komise  a dohledu nad některými oblastmi.

Nemůže navrhovat předpisy a vybírat daně.  V zahraničních vztazích má jen poradní roli.

Každý člen Kongresu může  kterýkoliv den navrhnout zákonný předpis,

zatímco v EP se čeká,  až hlavní předpisy předloží Komise.

Zajímavou případovou studií je TOIP,

Transatlantické obchodní  a investiční partnerství,

o kterém vyjednávají  Evropská komise a USA.

Parlament se jednání přímo neúčastní.

Dnes však předseda  jeho Výboru pro mezinárodní obchod

Bernd Lange přijel na jednání  ve Washingtonu.

Teď jedeme na Capitol Hill  a sejdeme se s některými kongresmany

a dáme jim jasně najevo, že ze strany USA  očekáváme ambicióznější postoj.

- A vyjednavačům EU radí:  - Vezměte naše připomínky v úvahu.

Jinak dohoda těžko projde Parlamentem.

Pryč jsou časy, kdy se obchodní dohody  vyjednávaly za zavřenými dveřmi.

Vzhůru na Capitol Hill  a setkání s Erikem Paulsenem,

republikánským poslancem  zapojeným do TOIP,

který dobře zná  mašinérii a pravomoci -

a mezery v nich - v Evropském parlamentu.

V Parlamentu se odráží veřejné mínění,

zajišťuje, že Komise se drží  určitých směrů pro vyjednávání,

takže my chceme přesně vědět,  jaké by ty směry měly být.

My v Kongresu děláme totéž,  radíme při vyjednávání prezidentovi

a našemu obchodnímu vyslanci,  a podle nás to přinese lepší výsledky.

Pan Paulsen si je také vědom toho,  že EP v minulosti

jako třeba ACTA,  obchodní dohodu proti padělatelství,

kterou podepsalo několik velkých zemí,  ale EU ji zamítla,

když měli europoslanci pocit,  že narušuje práva občanů.

Chtějí se řídit tím,  co považují za důležité jejich voliči.

A myslím,  že ten systém se trošku podobá USA,

protože poslanci se vlastně snaží  udávat směr Komisi.

Nová obchodní dohoda s Evropou vytvoří  rovné podmínky pro americké podniky.

Ve Státech se dělají věci jinak,  o tom není pochyb.

Ale v uplatňování demokracie se projevuje  více podobností s EU

Obě instituce to sbližuje,  navzájem si naslouchají.

Evropská vyjednávání budou mít  větší podporu,

protože toto jsou naši nejlepší  přátelé a spojenci,

naše hodnoty jsou stejné.  Větší podporu přes celé spektrum...

Myslím, že časem vznikne  větší zájem o tato jednání,

ale dobře víme,  že to celé potrvá ještě zhruba rok,

Jak se budou dál vyvíjet  pravomoci Evropského parlamentu?

Lisabonská smlouva z roku 2009  mu jich propůjčila víc

a Komise a Evropská rada  už nejsou tak neprůhlednými orgány,

které za zavřenými dveřmi spravují  legislativu pro 500 milionů občanů.

Další nové pravomoci  by však musela udělit nová smlouva o EU,

Pravomocí EU se zatím nestala  zahraniční a bezpečnostní politika,

Toto jsou tedy dvě oblasti politiky,  které zatím nejsou plně rozvinuté.

Ale celkově Lisabonská smlouva  hodně navýšila pravomoci Parlamentu

V případě ACTA  dostala Komise opravdu důrazné varování.

Napětí a rozdělení pravomocí  však přetrvává.

Mnohé mají stále v rukou členské státy,

které postupují samostatně  a kolektivně přes Evropskou radu.

Do roku 2009 převládal v Komisi  a v mnoha členských státech názor,

že mezinárodní dohody by se měly  vyjednávat bez účasti Parlamentu.

Myslím,  že dnes se musí obchodní i další dohody

Oslabuje a sílí v průběhu času  v USA stejně jako v Evropě.

A tady a teď se podle europoslanců  postupně proměňuje jim ku prospěchu.