Islandu se po krachu vlastní ekonomiky jeví přistoupení k EU jako možná záchrana. Oříškem přístupových jednání však bude rybolov. Na tom bude zřejmě záviset, jestli se Island potopí, nebo jestli se udrží nad vodou jako součást EU.

Evropa v akci: Island - rybolov v ohrožení

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/15051481/P004-90903-001-CS.srt

Island nedávno požádal o přistoupení   k EU, ale Islanďané nejsou zajedno.

Rybáři a zemědělci se bojí o práci   kvůli přísným pravidlům EU.

Toto je portrét země, která prochází   bezprecedentní hospodářskou krizí.

150 km severovýchodně od Rejkjavíku   je obyvatel poskrovnu.

Je tu pár zemědělských usedlostí,   celá oblast patří ovcím.

Zemědělec Asberg tu přes léto pracuje   s jedním ze svých synů.

Evropa pro něj není až tak vzdálená.

Asberg o ní pravidelně mluví   s dalšími zemědělci ze západních fjordů.

Je to dobrý nápad vstoupit do EU?   Možná, ale Asberg je skeptický.

Pro nás zemědělce to je důležitá otázka.

Jsem přesvědčený, že přistoupení   nebude pro zemědělství dobré.

Možná to pomůže naší měně,   islandské koruně,

která na tom nyní je, jak jistě víte,   velmi špatně.

Islandské zemědělství je zranitelné,   podle evropských standardů nevýkonné.

Malí zemědělci si často musí najít   druhou práci ve městě,

Nejsme dost silní, abychom obstáli   na volném trhu bez dotací.

Uvidíme, jestli to díky vyjednávání   bude možné.

Island je ve slepé uličce.   Čelí největší krizi od své nezávislosti.

Když se mu loni na podzim zhroutil   bankovní systém, zažil nepoznané.

V nouzi se Evropa ukázala jako   záchranný kruh, ale země je rozdělená.

Největší odpůrci přistoupení   jsou ve vládě.

Přesto parlament v červenci schválil   žádost o přistoupení

většinou několika málo hlasů   a od té doby napětí v zemí roste.

Nakonec v referendu   řekneme „ne“.

Jsem si jistý,   že Islanďané řeknou „ne“.

sociálně demokratická   premiérka Jóhanna Sigurðardóttirová

Je na ministru zahraničních věcí,   bývalém rybáři,

aby se ujal delikátního úkolu   a obyvatelstvo i Evropany přesvědčil,

že budoucnost Islandu   je jedině v rámci EU.

Jsme národ ostrovanů   z drsného severního Atlantiku

a na vnější svět hledíme vždycky   tak trochu skepticky.

Máte pravdu. Mnoho lidí pokládá EU   za obří byrokracii

a - jak správně říkáte -   ji přirovnává v bývalému SSSR.

Debata o Evropě na Islandu začala   již před 30 lety

nezávislost a jsou hrdí na izolaci.   Evropu vnímají negativně.

Je jako koloniální mocnost,   která chce Islandu sebrat jeho zdroje,

Lidé mají o EU   nejzvláštnější představy.

odpůrci Evropy se však pravidelně   scházejí na Parlamentním náměstí,

jsou tam každý den   od rána do večera.

Malý stát by se nikdy, ale nikdy, neměl   do takového systému zapojit,

ať už je v jakékoli ekonomické situaci.

Hlava islandské diplomacie   se diskuze nebojí,

ale varuje,   že zásadní bude jediná otázka.

Pokud se na rybolovu dohodneme,   pak to bude dobré,

Pokud ne, pak to může být   příčina nezdaru všech jednání.

Rybolov je spolu se zemědělstvím   hlavním zdrojem islandské ekonomiky.

Rybáři se obávají,   že je spolkne obří systém,

Někteří se obávají příchodu   evropských rybářů do islandských vod.

Vzpomínka na tři tresčí války   v 70. letech ještě úplně nevybledla.

Islandu se tehdy podařilo prosadit   rozšíření svých rybolovných oblastí,

po měsících   nerovných námořních bojů

mezi loďkami islandské pobřežní stráže   a Royal Navy.

Musíme být velice opatrní   a této otázce se pečlivě věnovat.

Nemůžeme se všeho vzdát,   aniž bychom věděli, co za to dostaneme.

Vůbec se nám nelíbí myšlenka,   že by u nás lovily i jiné země,

když ani my nemůžeme dostatečně lovit.

Musíme nejprve chránit   své rybáře.

Podrobně to prozkoumejme,   pak uvidíme, jestli do Evropy vstoupíme.

Islanďané v tom postupují   velmi pomalu.

Vláda ví, že bude muset otázku   přistoupení podrobit referendu.