Jak v Evropě udržet krok s globálním technologickým pokrokem a omezit riziko narušení bezpečnosti na internetu? O svůj názor se s námi podělil ředitel Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací Udo Helmbrecht.

Bezpečnost na internetu: hrozba, které čelí Evropa

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/11998472/n003-0343-cs.srt

Na jaře 2013  odhalení Edwarda Snowdena,

který pracoval  pro Národní bezpečnostní agenturu USA,

Evropané se naučili používat výraz  bezpečnost na internetu.

Sešli jsme se s člověkem,  který odpovídá za vysoké a účinné

Jeho práce je považována za zásadní  k zajištění prosperity

Udo Helmbrechte,  dobrý den a vítejte v EP.

Evropské agentury  pro bezpečnost sítí a informací.

Pokud je taková agentura nutná,  zřejmě nám něco hrozí.

V určitých oblastech připravení jsme,

ale v jiných upřímně řečeno zdaleka ne.

Máme například cvičení s členskými státy.

Máme dobrou síť  skupin pro reakci na počítačové hrozby.

Na technické úrovni tedy připravení jsme,

jsme v kontaktu  s telekomunikačními organizacemi.

Na politické úrovni ale dnes máme  směrnici o bezpečnosti sítí a informací

a trialog s Parlamentem,  Komisí a Radou,

a to ukazuje,  že nás ještě čeká dlouhá cesta.

Tam mají povinnost hlásit problémy,  na které narazí.

Musí hlásit i jiné podniky,  zaměřené na internet -

musí hlásit problémy?  Jak to řešíte?

Když se podíváte zpět,  začalo to v roce 2009, když Komisi zavedla

ochranu komunikační  a kritické infrastruktury,

takže mluvíme  o odolnosti, stabilitě internetu.

nařízení, kde je článek, podle kterého  telekomunikační podniky hlášení podávají,

ale v ostatních oblastech se dá říct,  že každý si pořád dělá, co chce.

Pokud je možné odposlouchávat kancléřku  Angelu Merkelovou na telefonu,

je zřejmě ještě snazší dostat se  na podnikový server

a ukrást velmi důležité informace.  Je to skutečná hrozba?

Ze Snowdenových odhalení víte,  že ta hrozba je skutečná,

jinak by se to nezveřejňovalo  a nemluvilo by se o tom.

Myslím, že jak jste říkal na začátku,

Evropa si uvědomila problém,  ale zatím nemáme řešení.

Takže jedna věc je podle mě to, že jsme  závislí na informačních technologiích,

ale je řada amerických a čínských podniků,  které dodávají základní součásti.

V Evropě je hodně  malých a středně velkých podniků,

které se zabývají bezpečností informatiky,

Je pár velkých společností,  ale když se podíváte třeba na Nokii,

takže v Evropě už se nevyrábějí mobily.

Zmínil jste Cisco.  Cisco bylo chvíli jedničkou na trhu.

Problém je v tom, že v posledním desetiletí

se Evropa zaměřila  na konkurenci a nic než konkurenci.

A na politické úrovni bylo lidem jedno,  že základní technologie opouštějí Evropu.

Podle mě tedy potřebujeme  politickou iniciativu,

aby bylo v Evropě v podnicích  víc základních dovedností.

V Evropě máme 28 různých  bezpečnostních politik pro internet.

Pozitivní je, že politici pochopili,  že máme problém.

A jak jsem říkal,  směrnice o bezpečnosti

a nařízení o ochraně údajů  přináší pár iniciativ,

takže tyto iniciativy nás snad  posunou o krok dál.

Evropa říká, že digitální agenda  je řešením, které nás vyvede z krize,

Jak bezpečná je dnes Evropa  a nakolik je dnes Evropa připravená

Při takovýchto rozhovorech mám problém,  protože nechci panikařit.

Ale je tu podle mě jedna velká výzva,  kterou si lidé neuvědomují.

V mnoha případech přecházíme  z analogového světa do digitálního

nemají dovednosti pro digitální svět.

Pokud tedy zvažujete  inteligentní elektroměry pro domácnosti,

kdo opravdu zajistí jejich bezpečnost?

Když máte posilovač řízení,  lidé mluví o bezpečnosti,

ale otázka pro budoucnost zní,  kdo mluví o bezpečnosti informatiky?

Podle mě na bezpečnost informatiky  nemyslí dost lidí a techniků.

Udo Helmbrechte,  mnohokrát děkuji za rozhovor.