Itálie a Francie žádají změnu Schengenské smlouvy. Pětadvacet let po výbuchu v Černobylu se Evropané ptají na budoucnost jaderné energie.

Zprávy: Reforma Schengenu? - Výročí černobylské katastrofy

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/15562865/N001-110426-CS.srt

Pro případ velkého přílivu migrantů

Francie a Itálie po EU žádají možnost  obnovit hraniční kontroly v Schengenu.

Pětadvacet let po katastrofě v Černobylu  a dva měsíce po Fukušimě

se Evropané ptají  na budoucnost jaderné energie v EU.

A další události dne  ve zkratce a v obrazech.

Je třeba pozastavit nebo přehodnotit  Schengenské dohody?

Vzhledem k přílivu uprchlíků z krizí  zmítané severní Afriky na Lampedusu

o tom již brzy bude jednat  i sedmadvacítka.

Italský premiér Berlusconi  a francouzský prezident Sarkozy

téma již prodebatovali  26. dubna na schůzce v Římě.

Naše odpověď musí zahrnovat  novou evropskou politiku sousedství

Mladí lidé musí zůstat ve svých regionech  a spolupracovat s institucemi.

Svoboda, důstojnost, bezpečnost  a hlavně zaměstnanost

musí být uznány  za nezpochybnitelné hodnoty.

Řím udělil asi 8000 migrantů  dočasné povolení k pobytu.

Díky tomu se mohou volně pohybovat  po Schengenském prostoru.

Většina se jich vlaky vydala  do Ventimiglia a odtud do Francie.

Osoby bez prostředků a zajištění však byly  na hranicích vráceny zpět do Itálie.

a evropské instituce  zůstávají nečinné.

ale také navrhnout společný postup  pro řešení problému uprchlíků.

Schengenská úmluva se považuje  za milník v procesu integrace EU.

Francie a Itálie však žádají její revizi,  aby mohly zvládat krátkodobé krize.

Odpovědi se možná dočkáme  11. května,

kdy mají vše projednat  evropští ministři.

je vzpomínka na výbuch v jaderné  elektrárně v Černobylu stále živá.

Protijaderní aktivisté před místní  prefekturou drží již několik dnů hladovku.

Požadují uzavření nejstarší jaderné  elektrárny ve Francii v Fessenheimu

K závadám na chladících systémech  došlo třeba ve švédském Forsmarku.

Od roztavení jádra nás dělilo jen 7 minut.  To se stalo před 3 roky.

25 let po nehodě  je ukrajinské město Černobyl

stále opuštěnou zónou  s vysokou radioaktivitou.

Oficiální zprávy uvádějí  4000 obětí.

Podle europoslankyně Michèle Rivasiové,  která Ukrajinu navštívila, to může být víc.

Mezinárodní agentura pro atomovou  energii nejprve uváděla 53 obětí.

Jiné instituce však hovoří o 100 000  až milionu mrtvých v příštích letech,

protože rakovina se může rozvinout  i třicet let poté.

Z černobylské elektrárny  nadále uniká záření.

Evropská komise  již investovala 580 milionů eur

na vybudování sarkofágu  kolem reaktoru.

OSN, Evropská unie, Červený kříž  a občanská společnost

se snaží zmírnit dopady katastrofy  na zdraví obyvatel.

Snaží se informovat  a situaci sledovat.

Výsledky zátěžových testů jaderných  elektráren v EU mají být do konce roku.

Vzhledem k dopadům černobylské  katastrofy se již netrpělivě očekávají.

a v Evropě se ozývají hlasy varující  před bankrotem země.

Podle řeckého ministra hospodářství by to  pro finanční systém země byla katastrofa.

Úpadek by se mohl rozšířit  do ostatních zemí eurozóny.

Zástupci MMF, ECB a EU mají  počátkem května v Athénách projednat

Německo a Rakousko se otevírají polským,  českým a maďarským pracovníkům.

Byly to poslední země EU,  které z obav před přílivem imigrantů

odložily otevření svých pracovních trhů  východoevropským zemím na rok 2011.

Německo očekává v krátkodobém  horizontu 100 až 400 tisíc pracovníků.

Připravuje ji  Evropské zdravotní fórum Gastein

a má odměnit projekty usilující  o zlepšení zdravotní péče v EU.

Zvláštní pozornost se věnuje  odstraňování nerovností v přístupu k léčbě.

Uzávěrka přihlášek je 6. června.  Vítěz obdrží 10 000 eur.