Marisa Matiasová hovoří o odlivu mozků ze zemí nejhůř postižených hospodářskou krizí a Angelika Nieblerová diskutuje o budoucnosti využívání mobilních telefonů v zahraničí.

7 dní v Evropě: Emigrace v EU a levnější roaming

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/15957348/m004-0030-csx_mf.srt

kde s europoslanci diskutujeme  o hlavních událostech.

Dnes to bude odliv mozků ze zemí  nejvíc postižených ekonomickou krizí.

Mým hostem je Marisa Matiasová,  portugalská členka

skupiny Evropské sjednocené levice, GUE.

Je také socioložkou. Velmi se to hodí,  naše případová studie je z Portugalska,

i když to není jediná postižená země.

Od roku 2008 emigrovalo  300 000 osob z Irska a jejich počet roste.

Ale jako vždy začneme  naší hrou Ano, nebo ne,

otázkami, na které odpovíte ano, nebo ne.

Nezaměstnanost v Portugalsku  stoupla na 15 %.

Je nějaký způsob,  jak to krátkodobě zvrátit?

Portugalsko je závislé na turistice,  ale přitom má 23% daň z restaurací.

- Omezuje to mobilitu pracovníků?  - Samozřejmě, ano.

Je léčba Trojky horší než sama choroba?

Vláda navýšila rozpočet pro vývařovny,  sociální jídelny,

na příštích pár let  z 2 milionů na 50 milionů a otevírá další.

Portugalci mají pověst  ukázněných a klidných lidí.

- Začínají být rozzlobení?  - Doufám, že ano.

Mnoho lidí si myslelo,  že kolaps bankovnictví možná

- Ale ten žádné známky změny nejeví, že?  - Ne. Bohužel ne.

Dobře, to je konec naší hry.  Děkujeme, že jste s námi hrála.

ze zemí nejvíc postižených  ekonomickou krizí.

João Carlos Nunes, diplomovaný manažer,  již 2 roky pracuje v Mosambiku.

V Portugalsku neměl práci, a tak se  v roce 2010 vydal hledat štěstí v Maputu,

když přišel o místo v automobilovém  sektoru, který krize zasáhla mezi prvními.

Byl jsem nezaměstnaný a začal jsem  přemýšlet o tom, co chci v životě dělat.

Protože jsem už dávno chtěl přijet sem,

hlavním městě národa, který roste  závratnou roční rychlostí přes 7 %

a přitahuje inženýry,  investory a stavební firmy.

V roce 2011 přišlo  o nejvíc pracovních míst v Evropě.

Nezaměstnanost mládeže je přes 30 %  a nespočet lidí je podzaměstnaných.

Situace je tak kritická,  že i premiér vyzval mladé, aby emigrovali.

Víme, že je to dlouhotrvající,  systémová tendence k emigraci.

Víme, že k emigraci přispěla  řada různých okolností,

přítomnost Portugalců  a lusofonních komunit po celém světě,

Portugalská infrastruktura je  v Brazílii, Angole, Mosambiku...

Neustálý odliv pracovníků  do bývalých kolonií

zřejmě bude mít tvrdý dopad  na portugalskou ekonomiku a společnost.

Teď přicházíme  o spoustu kvalifikovaných lidí,

Počty migrantů  s vysokoškolským vzděláním

Tento typ emigrace připravuje Portugalsko  o hodně lidského kapitálu.

Je to odliv, který znamená,  že je o to těžší vyjít z krize.

Je to velmi smutné. Vidíte nějaké  východisko ze současné krize?

Ano, ale myslím,  že by měl nastat velký posun politiky,

Vždy očekáváme, že je nějaké východisko,

a doufáme, že systém se může změnit.

Nedá se žít bez naděje,  že věci se mohou změnit.

Premiér Coelho řekl,  že Portugalsko už si nemusí půjčovat,

Je to pravda,  nebo se snaží osladit hořkou pilulku?

Podle mě se snaží osladit hořkou pilulku,  protože začíná být jasné,

že je víc pravděpodobné  že budeme muset žádat o další pomoc,

protože je naprosto nemožné  splnit podmínky záchranného balíčku

Platíme vysoké úrokové sazby,  jako by to byl byznys

a premiér se to podle mě snaží  trošku ulehčit,

ale je to ten stejný premiér,  který řekl mladým,

ať jdou do jiných zemí,  protože u nás nemáme řešení.

Premiér, který láme hůl nad vlastní zemí.  Proč asi?

V Portugalsku se hodně mluví o privatizaci.

Je možné, že angolská národní  ropná společnost Sonangol

se chystá koupit portugalské nemocnice.

To o něčem vypovídá, když firma z Angoly  kupuje portugalské zdravotnictví.

Podle mě jeden z hlavních výdobytků  demokracie v Portugalsku

protože tuto krizi podle mě  pociťujeme v řadě ohledů,

na mzdách, nezaměstnanosti  a také ve veřejných službách,

a portugalský systém  státní zdravotní péče byl velmi dobrý.

Ale v posledních letech bylo hodně škrtů,

a bohužel neustále hrozí privatizace.