Evropská ekonomika již není ve volném pádu, prezident ECB Jean-Claude Trichet však nabádá k opatrnosti a vybízí státy aby se zaměřily na neproduktivní výdaje. Ohledně summitu G20 je optimistický, protože bohaté a chudé země překonaly hlavní neshody.

Rozhovor: Finanční smršť se sice přehnala, ale eurozóna je stále v limbu

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/14867157/P005-00094-CS.srt

Dobrý den, vítejte   u Rozhovoru na EuroparlTV.

Mým dnešním hostem   je Jean-Claude Trichet.

Jean-Claude Trichet je druhým   prezidentem Evropské centrální banky.

Ve funkci je od roku 2003   a jeho mandát skončí v říjnu 2011.

ECB udržuje úzké vztahy   s Evropským parlamentem.

informovat o tom, co dělá jeho instituce   v měnové a ekonomické oblasti.

Jean-Claude Trichet před pár měsíci   prohlásil, že rok 2009 bude velmi špatný.

Procházíme   mimořádně těžkým obdobím.

Musím říci,   že doba je i nadále těžká.

Po prohloubení krize   v polovině září 2008

přišla dvě velmi obtížná čtvrtletí,

z hlediska financí   i reálné ekonomiky.

Rozhodně se tím však   nesmíme nechat ukolébat.

Nesmíme si myslet,   že všechno špatné už je za námi.

Musíme být dál velmi opatrní   a bedlivě sledovat, co se děje.

Tak se na to dívá Rada guvernérů   Evropské centrální banky.

Po posledním zasedání   Rady guvernérů jsem řekl,

že rozhodně není čas   nechat se ukolébat.

V následujících čtvrtletích   možná ještě dojde k chaotickému vývoji,

ale je pravda,   že už nejsme ve fázi volného pádu,

jako tomu bylo   ve dvou uplynulých čtvrtletích.

Bude rok 2010   příznivým rokem pro obnovu?

V prognózách spolupracovníků   Evropské centrální banky

je výhled na rok 2010   nadále nejistý.

ale nelze vyloučit, že v roce 2010   dojde k velmi mírnému zlepšení.

Tak to alespoň vyplývá   z uskutečněných prognóz.

Už nepadáme volným pádem   jako po dobu šesti až sedmi měsíců,

Evropská centrální banka hrála   v této finanční krizi zásadní roli.

Její nezávislost umožnila   připomenout určitá pravidla

ECB poskytla určitou likviditu, částky   nepředstavitelné pro běžného smrtelníka,

Můžeme si být jisti,   že ECB nedostala toxická aktiva?

ECB má své vlastní prostředky na záruky   za refinancování, která provádí.

Šlo opravdu o obrovské částky,   a to už od počátku krize.

Možná si vzpomínáte,   že krize, první otřesy

se objevily 9. srpna 2007,   ne 2008, ale 2007.

V té době jsme reagovali velmi rychle.

Výkonná rada ECB přijala rozhodnutí,

protože to bylo v samém počátku   období turbulencí.

Takže máme systém záruk,   který je velmi dobrý,

a dáváme si velký pozor na to,   aby ty záruky byly co možná nejlepší.

Pár slov k veřejným deficitům,   dluhům zemí eurozóny,

které, jak všichni vidí,   neustále rostou.

Renomovaná reflexní skupina   Bruegel v Bruselu

Navrhla, aby do roku 2015   všechny země eurozóny

snížily svůj deficit   na úroveň nižší než 3 %.

Je to věrohodné, možné či žádoucí?

Vlády a parlamenty přijaly   velmi odvážná rozhodnutí,

která bohužel reagovala   na mimořádně obtížnou situaci

ale především   po prohloubení krize v září 2008.

Je třeba přijmout rozhodnutí   k okamžitému řešení problémů,

ale také jednoznačně směřovat   k obnovení rovnováhy,

k obnovení situace, jež bude udržitelná   z hlediska rozpočtové politiky.

A to je dnes klíčové   pro hospodářskou obnovu,

protože když nebudeme   jasně a věrohodně hovořit

o návratu k udržitelné situaci   ve středně a dlouhodobém horizontu,

Domácnosti nebudou mít důvěru,   podniky nebudou mít důvěru.

A právě důvěry je od prohloubení krize   největší nedostatek.

Myslím, že je velmi důležité dodržet   Pakt růstu a stability.

Požaduje to Komise   a požadujeme to i my,

protože je to podle nás klíčový prvek

Máme pravidla - jsou to pravidla   Paktu růstu a stability

a je na Komisi   a jednotlivých vládách,

aby zjistily, jak urychlit   návrat k této udržitelné situaci.

Je to věc, kterou se musí   podrobně zabývat Komise.

A nyní změníme tempo.   Je čas na otázky z internetu.

Tyto otázky byly vybrány na internetu   redakčním týmem EuroparlTV.

Co si myslíte o nové půjčce,   kterou navrhuje prezident Sarkozy,

aby znovu nastartoval   francouzské hospodářství?

Nemám co dodat k tomu,   co jsem už řekl.

Všechny země, přirozeně včetně Francie,   si v této chvíli hodně půjčují,

protože úroveň deficitu je příliš vysoká.

A v těchto mimořádně těžkých dobách   je velmi důležité

vybírat takové půjčky,   které budou co nejméně nákladné,

vzhledem k tomu, že v každém případě   si musíme hodně půjčovat,

a také proto, že je nutno eliminovat   všechny neproduktivní výdaje,

které zatěžují rozpočty,   neboť deficit je vysoký všude,