Konžské milice používají znásilňování jako válečnou zbraň. EU v zemi poskytuje humanitární pomoc, ale je také třeba podporovat celkový rozvoj oblasti, aby ustaly boje a s nimi spojené znásilňování.

Reportáž: Válečné znásilňování v Kongu

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/15380501/m003-0106-cs.srt

Jsme ve městě Goma,  v Demokratické republice Kongo.

Od 80. let je země zmítána  konflikty ozbrojených skupin.

Každý rok tu milice znásilní  tisíce žen a dívek.

Znásilňování se stalo  válečnou zbraní.

Oběti podlehnou infekci  nebo jsou vykázány z vesnice.

Rozpadají se tak  celá společenství.

Heal Africa patří mezi nejvýznamnější  střediska pro znásilněné ženy.

Obětem sexuálního násilí poskytujeme  psychologickou a sociální podporu.

Jde o lék, který zabrání nákaze  pohlavně přenosnými chorobami

Po dokončení léčby  připravíme převoz žen

Některé ženy však nechtějí odejít,  neví, kdo by se o ně doma postaral.

Mezi hospitalizovanými je i tato  17letá dívka, sirotek.

Pro svou bezpečnost  vystupuje pod skrytou identitou.

Její malá dcerka Daniela,  narozená počátkem prosince,

je plodem znásilnění  u města Masisi.

Když jsem vyšla za město  pro nějaké dříví,

potkala jsem tam neznámé  ozbrojené muže, kteří mě znásilnili.

Bojím se vrátit do Masisi,  protože útočníci tam stále jsou.

Máme jeden projekt  s účastí Evropské unie.

ale také opravovat  a obnovovat infrastruktury.

EU v roce 2011 uvolní  pro východ Konga 2,5 milionu eur,

ale pomoc se týká zajištění léků,  a ne výstavby nemocnic.

Teď jsme v Kinshase,  hlavním městě Konga.

Probíhá tu zasedání zástupců EP  a zastupitelů ze zemí skupiny AKT.

Europoslanec Louis Michel  je spolupředsedou shromáždění.

Společné parlamentní shromáždění  AKT-EU si to vzalo za prioritu.

Například v případě Konga  je problém,

zdali budou mít prostředky  pro zajištění bezpečnosti žen?

Po zasedání nám Louis Michel  ukazuje čtvrť Lembe,

jednu z nejchudších v Kinshase.  Zde sídlí nevládní organizace

Sdružení pro integritu matky a dítěte.

Jejím posláním je pomáhat znásilněným  ženám po lékařské i právní stránce.

Přivítala nás předsedkyně sdružení  Elise Mukadi.

O kolik maminek, žen a dívek  se staráte?

Myslím, že by bylo dobré  na východě zřídit azylové domy,

aby se ženy odvážily  přijít podat svědectví

a hlavně, aby bylo možné  zahájit právní úkony.

Nejhorší je momentálně  ta beztrestnost.

Nelze to vnímat  jen z lékařského hlediska

a právní stánku věci opominout.  Je třeba to řešit současně.

aby se lidé postupně  té bolesti v sobě zbavili.

Podle poslední zprávy  humanitárního úřadu OSN

je v provincii Východní Kivu  každý týden znásilněno na 160 žen.