Osud kontroverzní protipirátské dohody je v rukou poslanců. David Martin a Christofer Fjellner komentují názory svých skupin.

Rozhovor: Klady a zápory dohody ACTA

https://api.multimedia.europarl.europa.eu/documents/20125/15961230/n003-0184-cs_mf.srt

ACTA. Dohoda EU proti pirátství  přivedla do ulic tisíce lidí

Všichni se bojí, že dohoda na ochranu

evropského duševního vlastnictví  ohrožuje občanská práva.

Díky Lisabonu a novému právu veto  u mezinárodních dohod

má konečné slovo Evropský parlament,

a to by mělo přijít v červenci.  K čemu se přiklání?

Já jsem usoudil,  že bychom měli dohodu ACTA odmítnout.

Chci, aby bylo jasné,  že jsem pro ochranu duševního vlastnictví.

Musíme chránit  evropské inovace a vynálezy

a umělce i ostatní  musíme odměnit za jejich dílo.

Ale proti tomu je třeba postavit  otázky lidských práv a občanských svobod.

že poskytovatelé internetových služeb  by měli být jakousi internetovou policií.

ale nemohu podpořit text,  který teď máme před sebou.

Evropská komise a členské státy,  které ten text dojednaly,

určitě mohou něco změnit,  buď v textu,

nebo jinak, abychom dosáhli právní jistoty,  kterou potřebujeme.

Když mi řeknou,  že jsou to ochotní udělat,

a řeknou mi to  před hlasováním na plenárce,

Pak bychom měli počkat  a dát jim dost času k vyřešení problémů,

aby vznikl právní rámec pro globální  ochranu práv k duševnímu vlastnictví.

Ale ďábel se skrývá v detailech.  Europoslancům dělá starosti

nejasná formulace rozlišení  mezi soukromým a komerčním vlastnictvím.

Lidé mají strach z toho,  co je to komerční využití.

Pokud si doma nelegálně stáhnu film -  což já bych neudělal -,

nebude mě nikdo stíhat,  když to bude jen pro mě.

Ale co když si ho stáhnu  a dám ho vám a předám ho kolegovi?

Je to komerční využití,  nebo stále použití soukromé?

Strany, které dohodu podepíší,  mají povinnost trestat toho,

kdo porušuje práva k duševnímu vlastnictví  v komerčním měřítku,

kdo to dělá v rámci svého podnikání.

Ale velká otázka zní, co to znamená.

Já nechci - a podle mě to nechce nikdo,  kdo pracuje v tomto Parlamentu -

Znamenají protesty, že Komise u dohody  ACTA nezvládla veřejnou diplomacii?

Předpokládali, že je to technická dohoda  a veřejnost nebude zajímat.

A když se o ni veřejnost zajímat začala,  neměli dobrou mediální strategii,

aby široké veřejnosti dohodu vysvětlili,  a obavy rostly.

Protesty kolem dohody ACTA  mi ukazují dvě věci.

Zaprvé, doby, kdy se o předpisech  důležitých pro občany jednalo

za zavřenými dveřmi,  jsou dávno věcí minulosti.

Zadruhé, všechno,  co souvisí s internetem a autorskými právy,

Vyvolává to reakce mnoha lidí,  kteří se účastní debaty o internetu.

Ale současně nesmíme zapomínat,  že nejde jen o internet,

dokonce nejde hlavně  o internet nebo autorská práva.

Jde hlavně  o jiná práva k duševnímu vlastnictví,

o to, že musí přestat padělání léků,

o to, že 2 % leteckých náhradních dílů  jsou padělky.

Jde také o to, jak zaručit,  že budeme mít bezpečné výrobky

a že v Evropě zachráníme pracovní místa.

Když Evropa povede,  budou ostatní následovat?

Dohodu ACTA někdo označil  za „koalici ochotných“.

Země, které dohodu ACTA podepsaly,  mají produkty, které chtějí chránit.

Čína, Indie, Rusko a řada jiných zemí,

které teď porušují práva k duševnímu  vlastnictví, dohodu ACTA nepodepsaly.

Já se proto ptám,  jak nám to pomůže usměrnit tyto země.

Důležité je, že stanovíme zlatý standard

pro to,  jak chceme celosvětově zaručit ochranu

Je to podle mě trošku jako  naše strategie pro změnu klimatu.

Čína a USA, kteří vypouštějí hodně CO2,  nejsou stranami

Ale my si stejně myslíme,  že stojí za to vytvořit koalici těch,

kdo tento problém berou vážně,  a pokusit se vytvořit naši strategii

Totéž bychom měli udělat s pirátstvím.