Hearing of Maroš ŠEFČOVIČ 2023

Hearing of Wopke HOEKSTRA 2023

Have a look at the 2021 and 2022&nbsp;stockshots with illustrative pre-edited broadcast quality video footage. These editable stockshots are clean (raw), with natural sound (no voice-over), produced to illustrate priority EU dossiers and parliamentary work. They are intended to help audiovisual media produce their own programs, for example, editing of news reports or documentaries.

Infoclips - Illustrative footage

The United Nations defines violence against women as "any act of gender-based violence that results in, or is likely to result in, physical, sexual, or mental harm or suffering to women, including threats of such acts, coercion or arbitrary deprivation of liberty, whether occurring in public or in private life."

The Council of Europe Convention on preventing and combating violence against women, also known as the Istanbul Convention, is the first legally binding international instrument on this issue. It establishes a comprehensive framework of measures for preventing such violence, supporting victims and punishing perpetrators.&nbsp;

MEPs have voted during May 2023 plenary to approve the European Union’s accession to the Convention on preventing and combating violence against women, concluding Parliament’s role in the process. Six years after the EU signed the Istanbul Convention - it has still not been ratified because of the refusal of a few member states, despite&nbsp;Parliament’s multiple calls to this end.

However, the EU&nbsp;Court of Justice’s opinion of 6 October 2021&nbsp;confirmed that the European Union can ratify the Istanbul Convention without having the agreement of all member states. The Court found that the appropriate scope for the EU’s accession is asylum, judicial cooperation in criminal matters, and obligations of the EU institutions and public administration.

The EU’s accession to the Istanbul Convention does not exempt member states from ratifying it themselves, MEPs have repeatedly said, urging the remaining six countries - Bulgaria, Czechia, Hungary, Latvia, Lithuania and Slovakia - to ratify the Convention without delay, so that it can protect women to the full extent of the Convention’s intended scope

Violence against women

On 24 February 2022,&nbsp;Russia&nbsp;began a&nbsp;military invasion&nbsp;of Ukraine, in a major escalation of the conflict that had begun in 2014. Shortly before, on 21 February, Russian President Vladimir Putin recognized the two breakaway regions in eastern Ukraine as independent.&nbsp;

Since then, the EU and its international allies have rallied firmly behind the Kyiv government. This support has resulted in unprecedented levels of financial aid, assistance, weapons deliveries to Ukraine, sweeping sanctions against Moscow, and the granting of EU candidate status to Ukraine and Moldova.

On 1&nbsp;March&nbsp;the European Parliament held an extraordinary plenary session in Brussels to assess Russia’s military assault on Ukraine. Ukrainian President Volodymyr Zelensky&nbsp;and the Speaker of the Ukrainian Verkhovna Rada (parliament) Ruslan Stefanchuk spoke live from Kiev.&nbsp;The European Parliament President Roberta Metsola was in Kyiv on 1 April&nbsp;to express the European Union´s support of&nbsp;the Ukrainian people and to condemn the Russian attack. On&nbsp;8 June&nbsp;Stefanchuk adressed Parliament in the Strasbourg hemicycle.

Following the atrocities carried out by Vladimir Putin’s regime against Ukrainian civilians, the European Parliament has&nbsp;recognised Russia as a state sponsor of terrorism in a resolution on November 2022.

On 9th February 2023, President of Ukraine Volodymyr Zelenskyy&nbsp;addressed the European Parliament during an extraordinary plenary session in Brussels.

Russian aggression against Ukraine

Spain holds the presidency of the Council of the EU for the fifth time since 1 st of July.&nbsp;The motto: 'Europe, closer' highlights Spain's commitment to advancing in European unity, bringing citizens closer to the decisions present in our day-to-day lives.

Spain has identified four priorities for the work under its presidency of the Council: reindustrialise&nbsp;the EU, advance in the&nbsp;green transition, promote&nbsp;social and economic justice and strengthen&nbsp;European unity.

The presidency of the Council rotates among the EU member states every 6 months. During this 6-month period, the presidency chairs meetings at every level in the Council, helping to ensure the continuity of the EU's work in the Council.&nbsp;

Spanish Presidency

In the annual State of the European Union debate, MEPs quizzed President von der Leyen on the Commission’s work in the past and its plans until the June 2024 elections.



Opening the debate, EP President, Roberta Metsola&nbsp;said: “The European Union today is stronger, and more united than ever before. The world is changing and Europe must adapt and change with it too. We must keep striving to make our Europe a place of equality of opportunity, of access, of prosperity - where everyone can reach their potential. We must keep reforming. We should always keep people’s concerns at the centre of all our actions.“



Commission President von der Leyen said that the EU has undergone a substantial transformation since she first presented her programme in 2019, adding: ”We have delivered over 90% of the political guidelines I presented” back then. 



On the Green Deal, the decarbonisation of Europe’s industry while maintaining its competitiveness, she announced an anti-subsidy investigation into Chinese electric vehicles. ”We must defend ourselves against unfair practices” she said. 



President von der Leyen stressed the importance of a fair transition for farmers, families and industry and that “Europe will do ’whatever it takes’ to keep its competitive edge.” She announced a competitiveness check by an independent board for every new legislation.



With regard to Artificial Intelligence, Ms von der Leyen said that AI will improve healthcare, boost productivity and help to address climate change. The Commission’s “number one priority is to ensure AI develops in a human-centric, transparent and responsible way” she said, also calling for an international panel of experts similar to the IPCC on climate change to steer its development. 



On Ukraine, she announced that the Commission will propose the extension of the EU’s temporary protection to Ukrainians and an additional 50 billion euros over four years for investment and reforms. “Our support to Ukraine will endure.” 



The Commission President also referred to the rule of law, enlargement, migration, EU-Africa relations, the Global Gateway initiative, climate change, food security, and an upcoming Social Partner Summit.

State of the European Union 2023

MEPs elected Roberta Metsola (EPP, MT) on January 2022 as President of the European Parliament until 2024.

Roberta Metsola won the election in the first voting round, where she received an absolute majority of 458 votes out of 690 cast in the remote secret vote, among three candidates.&nbsp;

President Metsola is leading the Parliament in the second half of the current legislative term, until a new Parliament is constituted following the 2024 European Elections.

Born in Malta in 1979,&nbsp; Roberta Metsola who has been an MEP since 2013, is the youngest EP President ever elected. She became First Vice-President in November 2020, and was Parliament’s acting President after President Sassoli passed away on 11 January.

She is the third female President of the European Parliament, after Simone Veil (1979-1982) and Nicole Fontaine (1999- 2002).

Roberta Metsola, President of the European Parliament

Since October 2020, the EU has&nbsp;progressively imposed restrictive measures&nbsp;against Belarus in response to the fraudulent nature&nbsp; presidential elections in&nbsp;2020, and the&nbsp;intimidation and violent repression&nbsp;of peaceful protesters, opposition members and journalists.&nbsp;

The democratic opposition, including the opposition leader Sviatlana Tsikhanouskaya, was awarded the&nbsp;2020 Sakharov Prize for Freedom of Thought.

The Belarusian regime has became an ally&nbsp;with Russia’s illegal war on Ukraine. This includes the so-called referendum reinstating the country’s nuclear status, but also that Belarus has allowed Russian troops and weapons to move through its territory, use its airspace, refuel and store military ammunition.

Therefore, the EU has extended the sanctios package against Russia to Belarus. The EP has recently called that "all EU sanctions issued against Russia must be strictly mirrored for Belarus and implemented appropriately".

EU - Belarus

Pollution harms our health and our environment. It is the largest environmental cause of multiple mental and physical diseases and of premature deaths, especially among children, people with certain medical conditions and the elderly. It&nbsp;is also one of the main reasons for the loss of biodiversity.

The&nbsp;zero pollution vision for 2050&nbsp;is for air, water and soil pollution to be reduced to levels no longer considered harmful to health and natural ecosystems. It includes a series of 2030 targets to speed up reducing pollution at source.

On 12 May 2021, the European Commission adopted the&nbsp;Zero Pollution Action Plan: "Towards a Zero Pollution for Air, Water and Soil"&nbsp;- a key deliverable of the European Green Deal.&nbsp;

Air pollution

The alleged attempts to influence MEPs unveiled loopholes in Parliament’s internal rules, alongside other issues, says&nbsp;Special Committee on Foreign Interference. Interference attempts are a “widespread phenomenon that must be countered as vigorously as possible”, warn MEPs, expressing their “deep shock and condemnation of the allegations of corruption, money laundering and participation in a criminal organisation” by three MEPs, one former MEP and one parliamentary assistant.

The committee has identified “numerous loopholes in Parliament’s integrity and transparency rules” and calls for President Metsola’s&nbsp;14-point proposal to&nbsp;reform Parliament’s rules to be put into concrete actions as soon as possible.

MEPs demand also that compliance with the six-month cooling-off period for former MEPs should be monitored by the new&nbsp;EU ethics body. Parliament should introduce a monitoring system and rules for revoking access for former MEPs who lobby on behalf of high-risk countries beyond the cooling-off period.

Parliament has also reacted to corruption&nbsp;allegations &nbsp;with immediate changes and demands for measures to close loopholes in existing transparency rules. In&nbsp;&nbsp;December 2022,&nbsp;Parliament&nbsp;adopted a resolution on the suspicions of corruption by Qatar and the broader need for more transparency in the EU institutions.

Fight against corruption

As part of the European Green Deal, with the European Climate Law, the EU has set itself a binding target of achieving climate neutrality by 2050. This requires current greenhouse gas emission levels to drop substantially in the next decades. As an intermediate step towards climate neutrality, the EU has raised its 2030 climate ambition, committing to cutting emissions by at least 55% by 2030.

On 18 April 2023, MEPs&nbsp; adopted the reform of EU´s Emissions Trading System including for aviation and the maritime sector, the Carbon Border Adjustment Mechanism and a new Social Climate fund. The&nbsp;deal on the reform of the Emissions Trading System (ETS)&nbsp;increases the ambition for 2030, phases out free allowances to companies and creates a separate new ETS II for fuel for road transport and buildings that will put a price on emissions from these sectors by 2027.

According to the&nbsp;agreement with EU countries, an EU Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) will be set up to ensure that importers of goods covered by the EU ETS would have to pay any price difference between the price paid for carbon in the country of production and the price of carbon allowances in the EU ETS. This will incentivise non-EU countries to increase their climate ambition and ensure that EU and global climate efforts are not undermined by production being relocated from the EU to countries with less ambitious policies.

A separate deal with member states&nbsp;sets up an EU Social Climate Fund to ensure that the climate transition will be fair and socially inclusive. Vulnerable households, micro-enterprises and transport users who are particularly affected by energy and transport poverty will benefit from the fund. When fully in place, it will be funded from auctioning ETS II allowances up to an amount of €65 billion, with an additional 25% covered by national resources (amounting to an estimated total of €86.7 billion).

Fit for 55

The Sakharov Prize for Freedom of Thought, named in honour of the Soviet physicist and political dissident Andrei Sakharov, is awarded each year by the European Parliament. It was set up in 1988 to honour individuals and organisations defending human rights and fundamental freedoms.

Each nominee must have the support of at least 40 MEPs, and each individual Member may support only one nominee. Signed nominations accompanied by supporting evidence are then assessed in a joint meeting of the Committee on Foreign Affairs (AFET), the Subcommittee on Human Rights (DROI) and the Committee on Development (DEVE). A shortlist of three candidates is drawn up through a vote by AFET and DEVE committees, and then submitted to the Conference of Presidents for a final vote. The winner is usually announced in October, and the award ceremony takes place in November/December at plenary sitting in Strasbourg.

Sakharov Prize 2023

Malta joined the European Union 1st May 2004 and it has been a member of the Schengen area since 21st December 2007.

Malta is a single-chamber parliamentary republic with a head of government - the prime minister - and a head of state - the president - whose role is largely ceremonial. The country is divided into 5 regions. Each has its own regional committee, which serves as the intermediary between local and national government.

There are 6 members of the European Parliament from Malta.

EU - Malta

Climate change remains a key challenge. The EU and the European Parliament are working to ensure a more sustainable society and economy through ambitious policies at home and close cooperation with international partners. It is already on track to meet its greenhouse gas emissions reduction target for 2020, and has put forward a plan to further cut emissions by at least 55% by 2030.

By 2050, Europe aims to become the world’s first climate-neutral continent. Alongside reducing greenhouse gas emissions, the EU is also taking action to adapt to the impacts of climate change. By 2050, Europe aims to be a climate-resilient society. Climate action is at the heart of the European Green Deal – an ambitious package of measures ranging from drastically cutting greenhouse gas emissions, to investing in cutting-edge research and innovation, to preserving Europe’s natural environment.

Climate change

The Industry, Research and Energy, and Culture and Education committees questioned Iliana Ivanova, Bulgarian candidate for innovation, research, culture, education and youth. Ms Ivanova was nominated to replace Mariya Gabriel, who resigned on 15 May to become Deputy Prime Minister and Foreign Affairs Minister of Bulgaria. During her introductory speech, Commissioner-designate Iliana Ivanova presented her priorities to invest in research and innovation in the EU, boosting skills, promoting the cohesive role of culture and empowering youth.

The EU is a scientific powerhouse, she underlined, however the landscape remains “fragmented” and investments are below the target of 3% of GDP and behind global competitors. She vowed to do the utmost to support the Horizon Europe programme as a tool to ensure that Europe can be “a trailblazer at global level” and attract more resources, including through partnerships, and to facilitate access to funding for SMEs.

The European Parliament during its September session&nbsp;approved the appointment of Iliana Ivanova&nbsp;as Commissioner for innovation, research, culture, education and youth.

Hearing of Iliana IVANOVA, Bulgarian Commissioner-designate

Po zvolení mají poslanci Evropského parlamentu důležitou roli. Jsou v parlamentu očima, ušima a hlasem evropských občanů. Vy si zvolíte poslance, ti pak hlasují za vás. Poslanci zasedají v parlamentních klubech, podobně jako strany v národních parlamentech. Naslouchají lidem, jednají, konzultují a hlasují o zákonech. Zjistěte více o roli poslanců v EP!

Role poslanců Evropského parlamentu

Právní stát je základem demokracie a jednou z klíčových hodnot EU. Poslanci soustavně varují, že je v některých členských zemích ohrožen. Korupce a zkorumpované soudní systémy mohou vést ke zneužívání fondů EU. Evropský parlament vytvořil nástroj na ochranu peněz a hodnot EU. Mechanismus podmíněnosti právního státu umožňuje EU pozastavit platby, které mohou být vynaloženy způsobem porušujícím demokratické normy a základní práva. Zjistěte více v našem poučném videu.

Rozklíčovali jsme mechanismus podmíněnosti právního státu

Životní prostředí a změna klimatu, krize životních nákladů, migrace, válka Ruska na Ukrajině, rozšiřování EU. Poslanci Evropského parlamentu se ptali předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové  v závěrečné diskuzi o stavu Unie před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024. Udělala toho komise von der Leyenové v tomto uplynulém roce dost? A co udělá pro občany EU v nadcházejících měsících? Podívejte se na toto video, abyste se dozvěděli více o tom, jak parlament zkoumá činnost a program komise před volbami v příštím roce.

Stav EU: Předsedkyně poslanců Evropské komise před volbami

Každých pět let se evropští voliči dostavují k volebním urnám a volí členy Evropského parlamentu. Toto hlasování přímo ovlivňuje politiku EU v následujícím volebním období. Evropské volby představují největší nadnárodní hlasování na světě, které formuje nejen Evropu, ale i její postavení ve světě. Zjistěte o evropských volbách více!

Hlasování v evropských volbách

Poslanci EP budou v září při každoročním projevu o stavu Evropské unie (SOTEU) klást otázky předsedkyni Evropské komise. Tato debata bývá tradičně příležitostí, kdy Evropský parlament skládá Komisi své účty za uplynulý rok a prověřuje své politické priority. Letošní SOTEU je poslední podobnou debatou před evropskými volbami v červnu 2024, takže poslanci EP se ohlédnou za výsledky předsedkyně Ursuly von der Leyenové a její Komise od posledních voleb v roce 2019.

MEP zkontroluje výsledky Komise v rámci debaty o stavu EU

Evropský parlament dal zelenou nové směrnici o regulaci nejistého světa kryptoměn. Poslanci schválili průlomový soubor pravidel o kryptoaktivech, který má zabránit praní špinavých peněz a manipulování s trhem. EU chce odhalit a zastavit nelegální proudění kryptoaktiv, aby jejich vlastnění a obchodování s nimi bylo bezpečnější.

Ochrana spotřebitelů s novými pravidly o kryptoaktivech

Evropský parlament je jedinou přímo volenou institucí Evropské unie. Je srdcem evropské demokracie. Zastupuje zájmy občanů EU. Poslanci projednávají, upravují a schvalují zákony, které přímo ovlivňují životy 450 milionů Evropanů. Zjistěte více o tom, jak funguje Evropský parlament!

Jak funguje Evropský parlament

ať už se jedná o aplikace na zasílání zpráv nebo online tržiště, digitální služby vévodí našim životům. Internet ale ovládli technologičtí giganti a také se stal domovem pro dezinformace, škodlivý obsah a pochybné obchodní praktiky. O jejich regulaci a o zajištění bezpečnějšího a spravedlivějšího prostředí pro firmy a spotřebitele se zasadil Evropský parlament, který schválil nová pravidla. Další informace o nařízení o digitálních službách a aktu o digitálních trzích najdete v našich otázkách a odpovědích.

Nařízení o digitálních službách a akt o digitálních trzích v kostce

Evropský parlament schválil nová pravidla pro snazší dobíjení zelených vozidel. Cílem EU je síť elektrických dobíjecích a vodíkových čerpacích stanic, jež jsou stejně praktické a přístupné jako ty benzinové. Také letiště a velké přístavy pak mají zajišťovat elektřinu pro letadla a lodě. Tato pravidla z balíčku Fit for 55 cílí na nižší emise skleníkových plynů a uhlíkově neutrální EU.

Rozšíření infrastruktury alternativních paliv v EU

Toto léto se na dovolenou na pláže, k řekám a jezerům vydá velká spousta lidí. EU klade minimální požadavky na kvalitu užitkové vody a přes 95 % z 22 000 testovaných míst je splňuje. 9 z 10 pláží v Evropě je podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí o užitkové vodě 2022 hodnoceno jako vynikajících. Evropský parlament podporuje vysoké požadavky na užitkovou vodu v EU.

Letní zábava začíná! Vodní plochy v Evropě jsou čistší než kdy dřív

Jako občan Evropské unie můžete bydlet, pracovat a cestovat ve 27 zemích EU. EU pomáhá hospodářství a hájí vaše práva, zajišťuje spravedlivější pracoviště, bezpečnější výrobky a čistší životní prostředí. EU doma i v zahraničí prosazuje hodnoty jako rovnost, mír a demokracii. Více informací o výhodách, které EU nabízí.

Výhody Evropské unie

Cenu diváků LUX 2023 získal film „Close“ belgického tvůrce Lukase Dhonta. Jedná se o příběh o dospívání, který líčí blízké přátelství mezi dvěma 13letými hochy. Dhont v něm pod vlivem vlastních zkušeností zkoumá, jak společnost odrazuje chlapce od toho, aby se zabývali svými emocemi a navazovali blízká přátelství s jinými kluky. Ceny diváků LUX, které pořádá Evropský parlament, prosazuje kulturní rozmanitost, zvyšuje povědomí o aktuálních politických a sociálních problémech a poskytuje podporu evropské kinematografii. Na tuto cenu byly v roce 2023 nominovány filmy „Alcarràs“, „Burning Days“, „Triangle of Sadness“ a „Will-o’-the-wisp“.

Belgický film „Close“ získává Cenu diváků LUX 2023

Co kdyby se váš telefon stal špionážním zařízením a nežádoucím osobám by zpřístupnil vaši polohu, fotky, kontakty, kameru a mikrofon? To občas dělá novinářům, opozičním politikům a občanským aktivistům spyware jako například Pegasus a Predator. Není to jen nezákonné, ale také to ohrožuje demokracii a lidská práva. Evropský parlament chce pro používání spyware stanovit základní pravidla. Na otázky o spywaru odpovídá Sophie in‘t Veldová, členka Evropského parlamentu.

Parlament hodlá utnout nezákonné používání spyware

EU prosazuje do roku 2050 nulové emise skleníkových plynů a parlament chce mít jistotu, že nikdo nezůstane pozadu. Proto členové EP schválili ambiciózní Sociální fond pro klimatická opatření, který má podpořit ohrožené domácnosti, malé podniky a cestující veřejnost. Fond bude financován z Evropského systému obchodování s emisemi, díky kterému velcí znečišťovatelé zaplatí za způsobené škody. Jak fond funguje, zjistíte z našich stručných otázek a odpovědí.

Přechod udržitelnou energii: Fond na podporu nejohroženějších

Co je „únik uhlíku“ a jak ho řeší mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích? Průmyslové obory v EU čelí přísným limitům týkajícím se jimi vytvářených emisí CO2. Aby tato pravidla firmy obešly, mohou svou výrobu přesunout do zemí mimo EU, které nemají tak přísná nařízení. Evropský parlament schválil nová pravidla, jejichž účelem je podporovat zodpovědné chování firem z EU a odrazovat od dovozu levných, uhlíkově náročných produktů vyrobených v zemích mimo EU. Další informace se dozvíte v našich krátkých otázkách a odpovědích.

Zobrazují 2 789 se výsledky videí pro ""

Role poslanců Evropského parlamentu

Rozklíčovali jsme mechanismus podmíněnosti právního státu

Stav EU: Předsedkyně poslanců Evropské komise před volbami

Hlasování v evropských volbách

MEP zkontroluje výsledky Komise v rámci debaty o stavu EU

Ochrana spotřebitelů s novými pravidly o kryptoaktivech

Jak funguje Evropský parlament

Nařízení o digitálních službách a akt o digitálních trzích v kostce

Rozšíření infrastruktury alternativních paliv v EU

Letní zábava začíná! Vodní plochy v Evropě jsou čistší než kdy dřív

Výhody Evropské unie

Belgický film „Close“ získává Cenu diváků LUX 2023

Parlament hodlá utnout nezákonné používání spyware

Přechod udržitelnou energii: Fond na podporu nejohroženějších

Vysvětlení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích